Investování do obnovitelných zdrojů v Česku začalo být zajímavé ve chvíli, kdy začal platit zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zákon zavedl například pevnou výkupní cenu, která platí až na dobu 20 let a která se každý rok navyšuje o inflaci. Redukce ceny byla možná pouze pro nové zdroje, a to vždy nejvýše o pět procent oproti předchozímu roku.
Zákon v první fázi podpořil hlavně investice do větrných turbín. Rozvoji solárních elektráren dlouho bránily vysoké investiční náklady. První projekty se tak realizovaly jen díky státním či evropským dotacím: během roku 2007 první větší solární parky u Ostrožské Lhoty na Uherskohradišťsku, u Bušanovic na Prachaticku, u Dubňan na Hodonínsku a u Ústěka na Litoměřicku. Jako první začala solární elektrárny bez dotací stavět skupina Energy 21 koncem roku 2007. Objevila totiž novou, finančně dostupnější technologii amorfních panelů. Kombinace posilování české koruny a poklesu cen solárních panelů (vlivem globální krize i nástupu čínských výrobců) přinesly lavinu zájmu o investice do fotovoltaiky.
Skutečný rozsah solárního boomu se ale projevil až na konci loňského roku. Během listopadu a prosince 2009 přibylo 2877 elektráren o výkonu 332 megawattů. Bylo jasné, že státem garantovaná výkupní cena je nastavena příliš vysoko a její redukce o maximálně povolených pět procent zájem investorů nesníží.
Vláda zasahuje
Do boje s živelným růstem solárních panelů vyrazilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Začalo připravovat novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, nicméně pád Topolánkovy vlády v březnu 2009 řešení oddálil. Nová vláda se ke schválení novely dostala až v září, dalších šest měsíců pak ležela v Poslanecké sněmovně.
Novela zákona umožní Energetickému regulačnímu úřadu snížit výkupní cenu „zelené energie“ o víc než pět procent v případě, kdy návratnost investice do některého druhu obnovitelné energie klesne pod hranici 11 let. Nicméně první výrazné snížení ceny je možné až k datu 1. ledna 2011.
Počátkem roku 2010 začal bít na poplach provozovatel přenosové soustavy ČEPS spolu s distributory elektřiny. Žádostí o připojení solárních panelů k síti bylo tolik, že by při jejich realizaci mohl nastat kolaps v celé síti. Distribuční sítě totiž jakýmsi nedopatřením vydaly kladná stanoviska k solárním elektrárnám o celkovém výkonu 5277 megawattů. Tedy výkon odpovídající třem jaderným elektrárnám Dukovany. ČEPS vyzval distribuční sítě k vyhlášení stopstavu pro další solární elektrárny a distributoři na něj ochotně přistoupili.
Následně ministerstvo průmyslu spustilo legislativní smršť proti dalším investicím do solárních elektráren. Připravilo Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, ten s fotovoltaikou prakticky nepočítá. Chce také nastavit tak vysokou účinnost solárních článků, aby na trhu zůstalo jen několik málo špičkových, nicméně dražších výrobců. Ministerstvo chystá i obnovení státní autorizace pro všechny nové elektrárny nad 1 MW výkonu.
Všechny tyto kroky mají zamezit raketovému nárůstu cen elektřiny coby dopad solárního boomu. Energetický regulační úřad spočítal, že při odhadovaném výkonu solárních panelů okolo 1500 megawattů na konci roku 2010 zdraží elektřina domácnostem o 12 % a firmám o 17 %.
Vláda v říjnu rozhodla, že omezí dopad do cen elektřiny maximálně na 5,5 % a že zbylé náklady na financování výroby z obnovitelných zdrojů získá jinou formou. Potřebných 10 až 11 miliard korun by měli získat: 26% daní z výkupních cen elektřiny vyrobené ze sluneční energie, šestinásobným růstem poplatku za umístění panelů na zemědělské půdě či darovací daní, kterou by energetické společnosti hradily za přidělení emisních povolenek.
Investuj 20 milionů, vyděláš 140
Proč je fotovoltaika tak výhodná? Podle propočtu LN je návratnost investovaných peněz až sedminásobná. Běžná solární elektrárna o výkonu jeden megawatt vyjde na zhruba 70 milionů korun. Stačí, když investor dá 20 milionů ze svého a k tomu si vezme úvěr 50 milionů od banky. Čistý příjem investora za dvacet let dosáhne téměř 140 milionů korun.
Fotovoltaická elektrárna je v zásadě jednoduchá věc – kovové konstrukce a na ni se připevní solární panely. Investor nemusí o energetice vědět vůbec nic. O údržbu a nepříjemné administrativní povinnosti se ráda postará specializovaná firma. Stejně tak není těžké najít firmu, která solární elektrárnu postaví „na klíč“.
Provozní náklady nejsou nijak vysoké (6 až 10 %).
Majitelé solárních elektráren zůstávají velkou neznámou. Žádný z velkých investorů nevlastní víc než 10 % celkového počtu a výkonu solárních panelů. Mezi největší vlastníky velkých solárních parků patří české podnikatelské skupiny Energy 21, REN Power CZ (napojený na těžařský Czech Coal), FVE Czech a dále také skupina ČEZ. Ta sice nepřipravuje vlastní projekty, ale odkupuje již hotové. Získal tak i rozsáhlé projekty v severočeském Ralsku (57 megawattů), v Ševětíně na Českobudějovicku (téměř 30 megawattů) a ve Vranovské Vsi na Znojemsku (16 megawattů). Největší dokončenou fotovoltaickou elektrárnu provozuje skupina FVE Czech. Její solární park nedaleko Kralup nad Vltavou má instalovaný výkon přes 35 megawattů.
Graf
fotovoltaIcké elektrárny v Česku
Zdroj: Energetický regulační úřad
