Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora 0 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Velvyslanecká hra v prodloužení. Některé české ambasády na nové pány stále čekají

České velvyslanectví v Berlíně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy České velvyslanectví v Berlíně. | foto: CC BY 2.0: Fred Romero; Wikimedia

Praha Několik českých ambasád si na nové šéfy ještě chvíli počká. Ve hře o čas se utkává Hrad, Černínský palác i vláda.

Střídáním a zejména prodlužováním obsazení ambasadorských křesel odstartoval nový rok pro českou diplomacii. Do pařížského úřadu po více než roce čekání zamířil nový velvyslanec ve Francii Michel Fleischmann, do Berlína už téměř balí Tomáš Kafka, který ještě čeká na agrément, tedy na oficiální souhlas. Naopak české zastupitelské úřady v Indii, Itálii a v Indonésii si na změnu ještě patrně rok počkají. A to i přesto, že velvyslancům vypršelo jejich čtyřleté období.

Podle diplomatického zdroje LN ministerstvo zahraničí nenavrhlo na post do Dillí dostatečně kvalitního kandidáta, kterého by akceptoval Hrad. Na postu tak nadále zůstává šéf úřadu Milan Hovorka. Neschopnost výběru kandidáta do Indie nicméně zaráží bývalého šéfa zahraničního resortu Cyrila Svobodu. „Černínský palác má hodně lidí, které může na velvyslanectví do Indie poslat. Jsem si jistý, že pokud by se otevřel post, do deseti minut by byla o Indii rvačka,“ řekl LN Svoboda.

Česká ambasáda ve Stockholmu
Česká ambasáda v Tripolisu

Podle Rudolfa Jindráka, šéfa hradního zahraničního odboru, je Indie velkou a pro Česko významnou zemí, čemuž musí odpovídat právě i výběr velvyslance. „MZV musí nabídnout opravdu kvalitního diplomata. Prozatím je lepším řešením prodloužit o rok misi panu Hovorkovi, který v zemi odvádí dobrou práci,“ sdělil LN.

Prodloužení Hovorkovy mise potvrdila LN i mluvčí české diplomacie Zuzana Štíchová. „Pan velvyslanec Hovorka nadále zůstává vedoucím zastupitelského úřadu v Dillí. K prodloužení vyslání dochází zřídka, nicméně je v souladu jak s personálními pravidly MZV, tak s diplomatickými zvyklostmi,“ uvedla a ocenila Hovorkovu odbornost, hluboké znalosti a kontakty v regionu. „Jeho další působení zajistí také plné fungování úřadu v případě návštěv českých ústavních činitelů v zemi, například ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, který do země míří příští týden, nebo prezidenta Miloše Zemana, jenž Indii navštíví v druhé polovině letošního roku,“ doplnila mluvčí.

Roční posun odjezdu čeká údajně i velvyslankyni v Římě Hanu Hubáčkovou. Její čtyřletý mandát vypršel v říjnu loňského roku, v Itálii ale setrvává dál. Ve hře o Řím je nyní podle zdrojů LN exministr zahraničních věcí Jan Kohout, který by mohl post obsadit zhruba za rok. Kohout je prezidentův člověk, tudíž jeho šance je podle zdroje veliká. Mezitím by mohl usednout do křesla postu náměstka ministryně spravedlnosti. Za jeho roční „čekačkou“ může dle informací LN stát bezpečnostní prověrka, kterou k velvyslaneckému postu potřebuje. „Není vyloučeno, že mu již propadla a musel si zažádat o novou. A na to se nějakou dobu čeká,“ vysvětlil diplomatický zdroj.

Trable s Ťokem

Ve hře je i ambasáda v indonéské Jakartě, kde si velvyslanec Ivan Hoťka již také odsloužil standardní čtyři roky. Na jeho místo se podle spekulací týdeníku Respekt počítalo s exministrem dopravy Danem Ťokem, který v roce 2018 dotáhl mnohamiliardový tendr na mýto. „Na žádném oficiálním seznamu nikdy nebyl, ale je pravda, že místo v Jakartě pro něj bylo rezervováno,“ řekl LN dobře obeznámený zdroj s tím, že Ťoka navrhl Hrad a i MZV s ním souhlasilo.

Po negativních reakcích, které vyvolala Ťokova možná nominace v médiích, ale premiér jeho jmenování odložil a vše se vrací na začátek. Sám Ťok by zájem o křeslo měl, ale podle zdroje to bude běh na dlouhou trať. „Tah je nyní na straně premiéra, který se k Ťokovi musí přihlásit,“ doplnil zdroj. Podobný scénář zažila nedávno bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová, která kvůli mediálnímu humbuku „utekla“ ambasadorská židle v Athénách.

Do velvyslanecké šachové partie vstupuje letos i švédský Stockholm. Tam by ráda odjela politická náměstkyně MZV Anita Grmelová. Vláda jejímu jmenování ale nedala zelenou. „V tomto případě by se jednalo o skutečnou politickou trafiku,“ řekl LN zdroj. O Grmelové, která do ČSSD vstoupila před necelým rokem, se dříve hovořilo jako o možné ambasadorce v Chorvatsku, o tento post se ale zajímá Tomáš Podivínský, který letos uvolňuje křeslo v Berlíně.

Spekulace o výjezdu se občas vynořují i v souvislosti s Petříčkovým náměstkem Martinem Tlapou, ten ale prý o žádný výjezd nestojí. Současný post šéfa sekce mimoevropských zemí, rozvojové a ekonomické spolupráce mu vyhovuje.

Rekordmanka Filipi

Prodlužování velvyslanecké mise není žádnou novinkou. „Nikde není lhůta upravena, velvyslanec může v dané zemi působit čtyři i deset let. Ustálené pravidlo je sice čtyři roky, ale vždy se najdou dva až tři velvyslanci, kteří takzvaně přesluhují,“ řekl LN Svoboda, který který v současné době vede i Diplomatickou akademii. Důvodem prodloužení může být kromě personálií i speciální úkol, který v konkrétní zemi náhle vyvstal. „Příkladem byl někdejší velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, který zůstal v Paříži šest a půl roku, jelikož v té době Česko předsedalo EU a bylo by nerozumné na takto významném postu dělat uprostřed předsednictví změny,“ doplnil.

Rekordmankou, která překračuje všechny lhůty, je velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi. Funkci vykonává už celou dekádu a v délce svého pobytu v zahraničí je v české diplomacii jedničkou. Oblíbenkyně prezidenta zůstala v oblasti, ze které se všechny západní ambasády stáhly, spojkou pro většinu států EU i pro USA.

Téměř desetiletým působením na postu ve Vatikánu proslul i Pavel Vošalík, na jehož nástupci se česká politická scéna nedokázala dlouho domluvit. Dobu byl za jeho pravděpodobného nástupce považován bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, kterého prosazoval prezident Zeman. Forejtova nominace spadla pod stůl kvůli aféře s kompromitujícím videem na konci roku 2016. Forejt odešel nejprve z Hradu, posléze i z MZV. Ambasadorem u Svatého stolce se nakonec v květnu 2018 stal lidovec Václav Kolaja.

Jména velvyslanců se tradičně potvrzují až poté, co vládou vybraní a prezidentem stvrzení kandidáti získají souhlas země, v níž budou působit. Procedura výběru a schvalování velvyslanců je předem daná. Ministr zahraničí velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentu republiky, který velvyslance jmenuje s kontrasignací, tedy podpisem premiéra. Poté je životopis designovaného velvyslance zaslán přijímající zemi, která během týdnů vysloví souhlas – agrément. Po jeho obdržení vyhotoví prezidentský úřad listiny, které pověřují velvyslance a doporučují ho hlavě přijímajícího státu. Teprve v tomto okamžiku je možné oficiálně zveřejnit jméno nového velvyslance.

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Parkuj na modré | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Popularizátor vědy, novinář a pedagog Jan Tůma vynalezl v 60. letech výukový... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...