Ministerstvo zahraničí informaci nepotvrdilo, standardně zveřejňuje jména velvyslanců až po udělení agrémentu hostitelské země. Doposud také není jisté, kdy by se měla nového úřadu ujmout, pravděpodobně to ale i s ohledem na probíhající české předsednictví v EU bude až v příštím roce. „Její jmenování ještě není hotové, pokud to dopadne, tak by měla odjet do Izraele v až v novém roce. Je to velmi zkušená diplomatka a na tento post má všechny předpoklady,“ uvedl zdroj.
Rusko trestá Izrael, chce zlikvidovat Židovskou agenturu. Ubohé, bouří se ruští Židé |
Kromě nadstandardní orientace v mezinárodním prostředí má Kuchyňová Šmigolová v rukávu eso k nezaplacení: respekt Hradu i vládní koalice. „Prezidentovi na postu velvyslance v Izraeli velmi záleží. Jeho velkým snem je přesun ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, ten se ale za jeho mandátu patrně nepromění v realitu. A tak alespoň odejde z Hradu s vědomím, že ambasádu svěřil do dobrých rukou,“ upozornil jeden z českých topdiplomatů. Prozatím ale ještě není jisté, že to bude ještě Miloš Zeman, kdo o jmenování Kuchyňové Šmigolové rozhodne, či až jeho nástupce. Podle vládního zdroje má nicméně horká kandidátka podporu kabinetu. „Není to žádná politická trafika. Jedná se skutečně o vysoce kvalitní a kariérní diplomatku, která nebude vířit politické vody a rozdělovat,“ zdůraznil zdroj s tím, že její volba je pro vládní politiky určitě přijatelnější než výrazné prodlužování mandátu Stropnickému, který má punc někdejšího výrazného muže ANO a navíc šrám z přetřásaného rozchodu s manželkou Veronikou Žilkovou. A to se diplomacii zrovna nenosí.
Jablko sváru
Postoj k Izraeli je neskrývaným jablkem sváru mezi Hradem a ministerstvem zahraničí, které pod vedením Piráta Jana Lipavského nepodporuje Izrael tak, jak byl Hrad zvyklý a jak se tradičně české zahraniční politika profilovala. Česká republika je historicky brána jako velký přítel Izraele, vláda premiéra Petra Fialy (ODS) si dokonce dala přátelské vztahy s Izraelem jako jednu z priorit do svého programového prohlášení.
Silná proizraelská klika je i na sněmovní půdě, kde vlivná meziparlamentní skupina přátel Izraele vedená lidovcem Janem Bartoškem čítá přes sedmdesát poslanců. I pro ně by tak nově zamýšlená velvyslankyně neměla představovat problém.
Kuchyňová Šmigolová není v diplomacii žádným zelenáčem. Na ministerstvu zahraničí působí od poloviny devadesátých let, kdy rezort vedl Josef Zieleniec.
Izrael vnímá kritiku svého přístupu k válce na Ukrajině jako nepatřičnou, říká velvyslanec Stropnický |
V současné době vede Odbor amerických států a je zástupkyní náměstka sekce mimoevropských zemí, ekonomické a rozvojové spolupráce. Do roku 2018 byla velvyslankyní v Egyptě a v Súdánu, blízkovýchodní problematika tak pro ni není novinkou. Bezpečnostní problematikou se zabývala i jako velvyslankyně při OSN a OBSE ve Vídni, předtím vedla odbor bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí. Pracovala také jako politická poradkyně Stálé delegace ČR při NATO a byla i jednou z hlavních vyjednavaček o umístění amerického radaru v Brdech. V roce 2013 se o ní dokonce uvažovalo jako o ministryni obrany v kabinetu Petra Nečase (ODS). V loňském roce byl členkou krizového štábu MZV, který měl na starost evakuaci afghánských spolupracovníků do Česka.
Pro vystudovanou přírodovědkyni a matku tří dětí, by mohla být izraelská mise vyvrcholením její dosavadní kariéry, kterou odstartoval v roce 1993 inzerát v novinách. „Stálo tam, že hledají mladé diplomaty. Tak jsem se přihlásila. Nikdy jsem nelitovala toho, že jsme se vzdala fyzikální chemie,“ uvedla v srpnu na Twitteru.
První žena ve hře
Na ambasadorské židli v Izraeli se v minulosti vystřídaly výrazné osobnosti českého veřejného života. Kromě současného velvyslance Martina Stropnického reprezentoval zájmy Česka ve Svaté zemi například současný zahraničněpolitický poradce premiéra Tomáš Pojar, na stejné židli seděl kdysi i jeho otec Miloš, Michael Žantovský, Ivo Schwarz či Jiří Schneider. Pokud by se Kuchyňová Šmigolová stala jejich nástupkyní, byla by vůbec první ženou v této funkci. A i to lze považovat za plusový bod, neboť právě otázka genderové rovnosti je v izraelské společnosti všudypřítomná.
