Venuše přijela v bublinkách

Na cestě k trezoru Moravského zemského muzea ji doprovázela auta s příslušníky Útvaru rychlého nasazení v kuklách a se samopaly. „Půjčujeme ji jen velmi výjimečně, a na tak dlouho skoro vůbec. V Praze však zajistili nerozbitnou klimatizovanou vitrínu, takže podmínky se blížily těm, v jakých je v jednom z depozitářů uložena u nás,“ popsal ředitel muzea Petr Šuleř.

Běžný návštěvník má možnost vidět originál zhruba jednou za deset let. Obvykle jsou vystaveny repliky, laik rozdíl však nepostřehne.

„Věstonická venuše je technicky i esteticky nejvyspělejším dílem nejstarší keramiky a v tomto ohledu nemá sobě rovné,“ hodnotí svoji „chráněnkyni“ vedoucí brněnského ústavu Anthropos Martin Oliva. Včera venuši pečlivě zkontroloval.

„Vrátila se dobrém stavu, jen na zádech má stopy po zelené plastelině, asi od nějakého fotografování,“ konstatoval po prohlídce. „To, že je z keramiky, znamená, že je křehká a musíme na ni dávat pozor,“ dodal. Poslední prohlídka s pomocí počítačového tomografu v roce 2004 odhalila v sošce několik puklin, například za rovinou prsu.

Dodnes je soška rozdělena na dvě poloviny, tak jak ji archeologové objevili. Není slepena, jen je spojena silonovou nitkou.
 
Nyní by venuše měla zůstat nejméně po několik let ve svém domácím brněnském trezoru a přístup k ní budou mít pouze odborníci. „V poslední době cestovala až moc, nejlépe jí bude v její postýlce,“ zažertoval Oliva. Schránka pořízená na míru krátce po nálezu sošky ji chrání proti otřesům i mechanické destrukci.

Získat venuši alespoň do zápůjčky touží i odborníci v cizině. Cesty do zahraničí však lze spočítat na prstech, viděli ji například v Dánsku a Spojených státech. „Marná sláva, jakákoliv manipulace může i přes všechna opatření způsobovat drobná, třeba i okem nepozorovatelná poškození,“ obává se Šuleř. „Bedna s venuší byla při jízdě přikurtována, soška v krabičce byla pečlivě utěsněna ,bublinkovou‘ folií,“ popsal Josef Bartl z firmy, jež včerejší transport zajišťovala.

Pro cestování byla soška pojištěna na milion korun. Částka je to jen symbolická, říkají odborníci - vyčíslit cenu Věstonické venuše nikdo nechce. „Proč bychom to dělali, když na prodej není,“ podotýká Šuleř. „Před několika lety při výstavním turné po USA ji tamní starožitníci odhadovali na víc než čtyřicet milionů dolarů,“ upřesnil.