Zvláštní postavení v české fotografii 20. století má dílo Oldřicha Straky (1906–1983). Původně samouk, který publikoval fotografie v časopisech, jako byl Pestrý týden, Světozor, Ahoj, Pražský ilustrovaný zpravodaj i levicový Svět práce a Haló noviny, v letech 1938–1945 pracoval v reklamním oddělení zlínského koncernu. Vyjížděl do kraje, fotografoval v chudých kopanicích jihovýchodní Moravy a slovenského pomezí, kde se ještě zachoval archaický životní styl, dřina a často i velká chudoba.
„Vedle samotných vesničanů Straka zaznamenal i řadu dalších bludných duší českého a moravského venkova: slepého muzikanta, tuláky, žebráky a potulné kejklíře, kteří k jeho koloritu neodmyslitelně patřili a vlastně i dodnes, v trochu odlišné podobě, patří,“ připomíná kurátor výstavy snímků Oldřicha Straky v pražské Galerii Josefa Sudka Jan Mlčoch. V publikaci Horňácko ve zpěvu, hudbě a tanci (text Ladislav Rutte, vydal Tisk, Zlín 1942, reedice 1950) Straka zachytil i nejvýznamnější protagonisty lidové hudební kultury té doby. Marta Švagrová Oldřich Straka / Vesnice 21. října 2010 — 23. ledna 2011 Galerie Josefa Sudka Praha
