„V atmosféře frustrace z výsledku mnichovského rozhodnutí se parlamentní demokracie první republiky stávala definitivně minulostí a země se vydala cestou národní očisty a budování autoritářského systému,“ řekl Hazdra. Evropa a svět se postupně přibližovaly válečnému konfliktu, jehož rozsah nikdo v roce 1939 nemohl předvídat. „Většina evropských zemí přitom stále doufala, že se válce podaří zabránit a že se Hitlerova expanze přece jen zastaví, avšak opak byl pravdou,“ doplnil historik.
Většina české společnosti si ale válku přála. Vítězství podle ní představovalo jedinou šanci, jak Československo navrátit na mapu Evropy. „Nacistické Německo dodalo konfliktu vyhlazovací charakter. Porážka mocností Osy časem zformovanou antihitlerovskou koalicí tedy byla nezbytnou podmínkou k přežití českého národa, a nejen jeho. Opak by znamenal jeho vyhlazení, v lepším případě pro jistý segment populace germanizaci,“ poznamenal Hazdra. Osa byla uskupením nacistického Německa, Itálie a následně Japonska.
Tisíce Čechů a Slováků se aktivně zapojily do odboje na domácí půdě i v zahraničí jako součást spojeneckých armád. „Tito stateční lidé tím demonstrovali očividnou odhodlanost postavit se expanzi nacistického režimu, což mělo nezanedbatelný mezinárodněpolitický význam pro dosažení jejich cíle, tedy aby spojenci zařadili obnovení Československa do svých plánů poválečného uspořádání světa. To vůbec nebyla taková samozřejmost, jak se nám dnes může zdát,“ dodal Hazdra.
80 let od nacistické okupace: Utekli jsme hrobníkovi z lopaty, tvrdí historik |
V době války se podle něj společnost politicky posouvala doleva. „Stále v ní přetrvávaly negativní vzpomínky na mnichovské rozhodnutí a v jejích očích zradu západu. O to mocněji začal působit obdiv k Sovětskému svazu, který se připojil k antinacistické koalici po jistém čase. Mnozí tehdy věřili v proměnu sovětského režimu pod vlivem kontaktu se západními demokraciemi. Tento idealismus brzy zmrazila poválečná realita,“ uvedl Hazdra.
Konference o dějinných souvislostech březnových událostí roku 1939 se koná v Zeleném salonku Kolovratského paláce. Právě tam před 80 lety ve tři hodiny ráno mimořádně zasedala vláda Rudolfa Berana, který ministry seznámil s jednáním prezidenta Emila Háchy v Berlíně. Tam Hácha podepsal pod nátlakem Adolfa Hitlera dokument, v němž svěřil Čechy a Moravu do rukou říše.
Výročí si připomněli olitici i legionáři
Výročí nacistické okupace českých zemí si v pátek na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka připomněli politici, legionáři a nebo sokolové. Akci pořádalo Československá obec legionářská a účastnil se jí mimo jiné předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL+Nestraníci) nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Přítomni byli také zástupci slovenské a německé ambasády.
Vondráček na vzpomínkovém setkání řekl, že 15. březen 1939 pak označil za zřejmě nejtemnější den moderních československých dějin. V projevu vzpomněl také prezidenta Václava Havla a jeho setkání s prezidentem Německa Richardem von Weizsäckerem v roce 1990. „Byli jsme schopni využít historické šance a podat si ruku s Německem jakmile to bylo po ukončení studené války možné a k minulosti jsme se dokázali zodpovědně postavit. Já bych byl rád, kdybychom tuto linku v našich vztazích udrželi i do budoucna,“ řekl.
Horská řekla, že je důležité si dobu připomínat věrohodně a stejně tak ji interpretovat. Totalita má podle ní různé barvy, a to i dnes. „Vedeme boj s autoritářskými choutkami některých v naší společnosti. Je to jiný boj než ten frontový a viditelný, je rafinovaný a plíživý. Pravda se různě přetáčí a posouvá do oblasti dezinformací a vedou se nevybíravé verbální útoky na některé naše instituce a jedince,“ řekla.
„České země byly první na řadě a pocítily, co to znamená vláda panské rasy,“ řekl Hřib. Vzpomenul parašutisty, kteří se účastnili akce Anthropoid a odstranili tehdejšího říšského protektora Reinharda Heydricha, i účastníky pražského povstání. „Jsme povinni nejen střežit odkaz hrdinů, ale sami hájit demokracii a svobodu,“ řekl předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský.
I když bývá jako datum zahájení okupace zbytků Československa nacistickým Německem označován 15. březen 1939, ve skutečnosti první příslušníci wehrmachtu a jednotek SS překročili státní hranici již vpodvečer předchozího dne na Ostravsku. Brzo ráno 15. března se německá armáda začala valit v několika proudech do českého vnitrozemí.
