Asi dvě pětiny studentů uvedly, že by při opakovaném výběru volily stejnou školu. Ze skupiny lidí, kteří by raději šli studovat jinam, by se čtyři procenta rozhodla pro zahraniční univerzitu.
Při výběru vysoké školy hraje největší roli hodnocení a tradice univerzity. Následují internetové stránky školy a informace od přátel. Podstatný vliv mají také rodiče. Jejich postoj je důležitější než dojmy získané na dni otevřených dveří, univerzitních veletrzích nebo z tištěných propagačních materiálů.
Maturitám vysoké školy nevěří. Univerzity upřednostňují vlastní přijímačky |
Od studia na vysoké škole studenti očekávají přátelské prostředí a kreativní atmosféru. To samé čekají od budoucích zaměstnavatelů, uvedli autoři průzkumu. Vedle nabídky kvalitních předmětů požadují vysokoškoláci praktické zaměření studia a zajímá je úspěšnost absolventů na pracovním trhu.
Na rozdíl od vrstevníků v západní Evropě ale příliš nevyužívají kariérní služby nabízené vysokými školami. V Česku chybí tradice kariérních center, uvedla Rákosová. Situace se ale podle ní zlepšuje. „Problémem může být určitá roztříštěnost univerzit na fakulty, kdy není možné jednotně oslovit všechny studenty. Některá kariérní centra navíc nesmějí zasílat hromadné e-maily studentům, kteří se nezaregistrovali k jejich odběru, a musejí se tak spoléhat na to, že si k nim studenti najdou cestu sami,“ doplnila.
Švédská společnost Universum obdobné průzkumy provádí i v dalších zemích, působí v 60 zemích světa. Celosvětově se jejích průzkumů účastní přes 1,3 milionu respondentů z více než 2200 škol. V ČR v aktuálním průzkumu Universum zjišťovala postoje 14 462 českých vysokoškoláků.
Univerzita Karlova se umístila 4. v regionálním žebříčkuUniverzita Karlova v Praze (UK) je čtvrtá v regionálním žebříčku, který zahrnuje evropské státy kromě západní Evropy a Střední Asie. Ve středu ho zveřejnila britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Před nejstarší českou univerzitou se umístily jen tři ruské vysoké školy. Do nejlepší desítky se z českých vysokých škol prosadily ještě České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) a brněnská Masarykova univerzita (MU). Do žebříčku bylo zahrnuto čtyřiadvacet zemí. Vedle České republiky je mezi nimi také Slovensko, Polsko nebo Maďarsko, pobaltské země, státy bývalé Jugoslávie a státy někdejšího Sovětského svazu včetně Ruska. Společnost QS zveřejnila čtyři regionální žebříčky. Na rozdíl od globálních žebříčků, které rovněž zpracovává, zohledňují regionální specifika a umožňují srovnání univerzit v regionálním kontextu. Před Univerzitou Karlovou v celkovém pořadí skončily Lomonosovova univerzita v Moskvě a státní univerzity v Novosibirsku a Petrohradu. ČVUT skončilo celkově sedmé, Masarykova univerzita byla desátá. Tyto vysoké školy se prosadily rovněž v dílčích parametrech hodnocení. Univerzita Karlova měla druhou nejlepší akademickou pověst, ČVUT se těšilo druhé nejlepší pověsti u zaměstnavatelů. Všechny tři byly v nejlepší pětce při hodnocení prezentace na webu. Do první stovky v celkovém pořadí se dostalo dalších šest českých vysokých škol - Vysoké učení technické v Brně (19. místo), Univerzita Palackého v Olomouci (59.), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (75.), Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (90.), Západočeská univerzita v Plzni (94.) a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (95.) kab |
