Zemřel bývalý předseda svazu bojovníků za svobodu Jakub Čermín |
Plaketa připomínající Čermínovu odvážnou a strastiplnou životní cestu bude umístěna na domě v Praze 6, konkrétně v Jaselské ulici, číslo popisné 28, kde vystudovaný právník bydlel. Odhalena bude slavnostně 25. ledna v 15 hodin, i za přítomnosti starosty městské části Ondřeje Koláře (TOP 09).
„Tátovi bylo předloni sto let. Původně jsem toto jubileum chtěla pouze připomenout s pár lidmi, kteří jej znali. Od někoho z tátových přátel ale vzešlo, že by si zasloužil mít pamětní desku a já souhlasila. Nerada bych, aby ideály v jeho myšlení a konání zapadly v dnešní době,“ přiblížila serveru Lidovky.cz dcera politického vězně Markéta Čermínová, která vytvoření pamětní desky iniciovala.
Soudkyně Markéta Čermínová, dcera Jakuba Čermína.
Proslov kritizovaného Piťhy
‚Homosexuálové budou vládnout.‘ Skandální kázání nelze přejít, kritizuje projev kněze Halík |
Hlavní projev během aktu pronese katolický kněz Petr Piťha, jenž se do povědomí veřejnosti dostal loni na podzim svým kontroverzním kázáním v katedrále sv. Víta. V něm ostře kritizoval takzvanou Istanbulskou úmluvu, jejímž cílem je zakotvit ochranu obětem domácího násilí s důrazem na práva žena do legislativy. Piťha uvedl, že dokument povede k rozvratu tradiční rodiny, opřel se mimo jiné do homosexuálů.
„S tátou se několikrát setkali u příležitosti státních oslav. Já se s panem profesorem velice dobře znám a mně velice imponuje afinita jejich myšlení. I když je dělí generace, mají velmi podobné názory, které shodně formulují,“ uvedla Čermínová k oslovení Petra Piťhy.
Katolický kněz Petr Piťha čelí trestnímu oznámení kvůli svým výrokům na adresu Istambulské úmluvy.
Na projevu byla s proboštem kapituly Všech svatých na Pražském hradě domluvena prý mnohem dříve, než došlo k propíranému kázání. O dodatečné změně řečníka kvůli rozsáhlé kritice, která se na Piťhu posléze snesla z řad několika duchovních autorit, podle svých slov nepřemýšlela. Naopak ji obsah kázání ubezpečil v názoru, že se se žádostí o projev obrátila na správného člověka.
„Oba (táta i kněz Piťha) vždycky říkali a dělali věci, které považovali za potřebné a nutné bez ohledu na většinové názory,“ vysvětlila žena, která se stejně jako otec věnuje právu – pracuje jako soudkyně Městského soudu v Praze.
Urážka demokracie, návrat do normalizace, říká o rozhodnutí bojovníků za svobodu Čermínová |
Odhalení desky by se oproti tomu neměl zúčastnit nikdo ze současného vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), jemuž Čermín od září 1991 předsedal. Jeho odchod z funkce na přelomu tisíciletí totiž provázely spory s některými představiteli jednotlivých sdružení spolku. Čermínová, která do ČSBS po otcově smrti také vstoupila, zároveň před dvěma lety hrubě nesouhlasila s rozhodnutím svazu zrušit dvě regionální organizace a propustit několik členů (tehdejší rozhovor s Markétou Čermínovou najdete ZDE). Jako mnoho dalších významných zástupců tak z ČSBS vystoupila.
„Původně mělo být na desce napsáno, že byl otec zakladatel moderního ČSBS. Táta se ale v hrobě obrací nad tím, co se tam nyní děje a určitě by nebyl rád, kdyby tam zmínka této organizace byla uvedena. Nechci ho s tím vůbec spojovat,“ dodala soudkyně.
Spolupráce s Horákovou i státní vyznamenání
Jakub Čermín se narodil 2. května 1917 v jihočeském Týně nad Vltavou. V roce 1937 se zapsal na práva na Univerzitě Karlově a začal se veřejně angažovat. Jenže v listopadu o dva roky později byl spolu s dalšími z Švehlovy koleje odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen - Oranienburg u německého Berlína.
Z něj se vrátil v lednu 1942, kdy začal pracovat v Zeměměřičském úřadu v Praze. Zapojil se také do studentského hnutí odporu. Po konci druhé světové války rovněž dokončil studium práv a stal se generálním tajemníkem Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých. Tam se mimo jiné seznámil s Miladou Horákovou.
Kvůli tomu byl opakovaně vyslýchán. Po odmítnutí spolupráce s StB byl následně v březnu 1952 byl pro údajnou ilegální spolupráci s Horákovou zatčen. Ve zmanipulovaném procesu byl za velezradu odsouzen k šesti letům za mřížemi. Vězněn byl ve Rtyni v Podkrkonoší a v Bánské Štiavnici.
Z vězení jej sice propustili v prosinci 1957, deset let však mohl pracovat pouze jako pomocný dělník. Rehabilitován byl až v roce 1968. Poté nastoupil jako ekonom do Zdravotnického nakladatelství a v roce 1972 odešel do důchodu. Dále však pracoval jako podnikový právník. Zemřel v srpnu roku 2009.
Jakub Čermín je autorem asi dvou stovek článků a je nositelem několika vyznamenání. V roce 1946 byl například vyznamenán Československým válečným křížem z roku 1939, v roce 1996 obdržel z rukou tehdejšího prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka.
