Zemřel bývalý předseda svazu bojovníků za svobodu Jakub Čermín![]() |
Plaketa připomínající Čermínovu odvážnou a strastiplnou životní cestu bude umístěna na domě v Praze 6, konkrétně v Jaselské ulici, číslo popisné 28, kde vystudovaný právník bydlel. Odhalena bude slavnostně 25. ledna v 15 hodin, i za přítomnosti starosty městské části Ondřeje Koláře (TOP 09).
„Tátovi bylo předloni sto let. Původně jsem toto jubileum chtěla pouze připomenout s pár lidmi, kteří jej znali. Od někoho z tátových přátel ale vzešlo, že by si zasloužil mít pamětní desku a já souhlasila. Nerada bych, aby ideály v jeho myšlení a konání zapadly v dnešní době,“ přiblížila serveru Lidovky.cz dcera politického vězně Markéta Čermínová, která vytvoření pamětní desky iniciovala.
Proslov kritizovaného Piťhy
‚Homosexuálové budou vládnout.‘ Skandální kázání nelze přejít, kritizuje projev kněze Halík![]() |
Hlavní projev během aktu pronese katolický kněz Petr Piťha, jenž se do povědomí veřejnosti dostal loni na podzim svým kontroverzním kázáním v katedrále sv. Víta. V něm ostře kritizoval takzvanou Istanbulskou úmluvu, jejímž cílem je zakotvit ochranu obětem domácího násilí s důrazem na práva žena do legislativy. Piťha uvedl, že dokument povede k rozvratu tradiční rodiny, opřel se mimo jiné do homosexuálů.
„S tátou se několikrát setkali u příležitosti státních oslav. Já se s panem profesorem velice dobře znám a mně velice imponuje afinita jejich myšlení. I když je dělí generace, mají velmi podobné názory, které shodně formulují,“ uvedla Čermínová k oslovení Petra Piťhy.
Na projevu byla s proboštem kapituly Všech svatých na Pražském hradě domluvena prý mnohem dříve, než došlo k propíranému kázání. O dodatečné změně řečníka kvůli rozsáhlé kritice, která se na Piťhu posléze snesla z řad několika duchovních autorit, podle svých slov nepřemýšlela. Naopak ji obsah kázání ubezpečil v názoru, že se se žádostí o projev obrátila na správného člověka.
„Oba (táta i kněz Piťha) vždycky říkali a dělali věci, které považovali za potřebné a nutné bez ohledu na většinové názory,“ vysvětlila žena, která se stejně jako otec věnuje právu – pracuje jako soudkyně Městského soudu v Praze.
Urážka demokracie, návrat do normalizace, říká o rozhodnutí bojovníků za svobodu Čermínová![]() |
Odhalení desky by se oproti tomu neměl zúčastnit nikdo ze současného vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), jemuž Čermín od září 1991 předsedal. Jeho odchod z funkce na přelomu tisíciletí totiž provázely spory s některými představiteli jednotlivých sdružení spolku. Čermínová, která do ČSBS po otcově smrti také vstoupila, zároveň před dvěma lety hrubě nesouhlasila s rozhodnutím svazu zrušit dvě regionální organizace a propustit několik členů (tehdejší rozhovor s Markétou Čermínovou najdete ZDE). Jako mnoho dalších významných zástupců tak z ČSBS vystoupila.
„Původně mělo být na desce napsáno, že byl otec zakladatel moderního ČSBS. Táta se ale v hrobě obrací nad tím, co se tam nyní děje a určitě by nebyl rád, kdyby tam zmínka této organizace byla uvedena. Nechci ho s tím vůbec spojovat,“ dodala soudkyně.
Spolupráce s Horákovou i státní vyznamenání
Jakub Čermín se narodil 2. května 1917 v jihočeském Týně nad Vltavou. V roce 1937 se zapsal na práva na Univerzitě Karlově a začal se veřejně angažovat. Jenže v listopadu o dva roky později byl spolu s dalšími z Švehlovy koleje odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen - Oranienburg u německého Berlína.
Z něj se vrátil v lednu 1942, kdy začal pracovat v Zeměměřičském úřadu v Praze. Zapojil se také do studentského hnutí odporu. Po konci druhé světové války rovněž dokončil studium práv a stal se generálním tajemníkem Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých. Tam se mimo jiné seznámil s Miladou Horákovou.
Kvůli tomu byl opakovaně vyslýchán. Po odmítnutí spolupráce s StB byl následně v březnu 1952 byl pro údajnou ilegální spolupráci s Horákovou zatčen. Ve zmanipulovaném procesu byl za velezradu odsouzen k šesti letům za mřížemi. Vězněn byl ve Rtyni v Podkrkonoší a v Bánské Štiavnici.
Z vězení jej sice propustili v prosinci 1957, deset let však mohl pracovat pouze jako pomocný dělník. Rehabilitován byl až v roce 1968. Poté nastoupil jako ekonom do Zdravotnického nakladatelství a v roce 1972 odešel do důchodu. Dále však pracoval jako podnikový právník. Zemřel v srpnu roku 2009.
Jakub Čermín je autorem asi dvou stovek článků a je nositelem několika vyznamenání. V roce 1946 byl například vyznamenán Československým válečným křížem z roku 1939, v roce 1996 obdržel z rukou tehdejšího prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka.