Kniha Ivana Šedivého (* 1959) a Marie Koldinské (* 1971) je tedy v tomto směru skutečně průkopnickou prací, snažící se zaplnit jednu z významných mezer ve stavu výzkumu vojenské historie. Monografie obsáhle analyzuje mimo jiné konstituování a typologii armád v minulosti, problémy legitimizace války či způsoby jejího propagandistického vedení. Probírají se zde rovněž různé roviny postojů k válce a míru, včetně českého pacifismu, jenž byl podle autorů často motivován otázkami po smyslu národní a státní existence.
Kniha otevírá také tematiku vztahu české společnosti k armádě, kde zvláště v moderní době hrála ústřední roli národnostní otázka. Snaží se přitom analyzovat také procesy související s kulturou vzpomínání na válečné události. Vzpomínkové rituály nejsou totiž jen panychidami za mrtvé, ale podílejí se zásadně na utváření obrazu války ve veřejném prostoru, například tím, jak vzniká podoba hrdiny, jenž je předkládán veřejnosti jako identifikační vzor, a formuje jeho protipól - obraz nepřítele. K nejzajímavějším částem knihy tak bezesporu patří pasáže věnované české válečné mytologii, jako je například připomínání odkazu velkých individualit typu „turkobijce“ Evžena Savojského či maršála Radeckého či uchovávání prostorů paměti, spojených s československými legiemi, představující tradice kolektivního charakteru. Autoři se také odvážně pouštějí i do úvah nad našimi dalšími národními mýty, spojenými zejména se „slavnými prohrami“ v osudových okamžicích českých dějin, které implikují veřejnosti dojem, že nezdar české věci byl většinou zapříčiněn faktorem zrady (buď zvenku -tedy našimi spojenci) a nebo zevnitř (nesvorností vlastních řad), což mnohdy ovlivňuje nazírání na naše dějiny i v současnosti.
Na výběru pojednávaných období se zřetelně projevuje badatelské zaměření obou autorů, tedy raný novověk a moderní dějiny. Některá témata, týkající se role armády v období vrcholného středověku, tak zůstala poněkud stranou. Širší pozornost by si zasloužila i doba komunistického režimu a utváření obrazu armády prostřednictvím dobové propagandy (např. v rámci televizních příběhů z vojenského prostředí). Jedná se přesto o široce informativní a přínosnou práci, která navíc svými interpretacemi otevírá další podněty nejen v rovině faktografické, ale také pro metodologii zpracování.
VYŠLO ČESKY Válka a armáda v českých dějinách Marie Koldinská, Ivan Šedivý Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2008. 579 stran.
