Nároků na náhradu újmy – ať už majetkové nebo nemajetkové (obvykle na zdraví) – vznikají ročně statisíce. „Mnoho poškozených ale neví o svých finančních nárocích, které jim můžou jejich tíživou situaci zmírnit a mají na ně ze zákona nárok,“ upozorňuje Jakub Tomoszek ze společnosti Law Insurance Company. Lidé se často obávají dodatečných nákladů spojených se soudním řízením či jeho délku. „Již se stalo běžnou praxí nepožadovat po poškozeném žádné poplatky nebo zálohy předem, ale na počátku řešení případu si domluvit odměnu z vymoženého plnění,“ říká Tomoszek. Ale upozorňuje, že více než 20 % z vymožené částky je odměna už příliš vysoká a nepřiměřená.
Nový občanský zákoník terminologicky rozlišuje mezi „škodou“ – újmou na majetku –, a nemajetkovou újmou. Tradičně se u škody na majetku nahrazuje skutečná škoda, tedy reálné zkrácení jmění poškozeného. Přišel-li v důsledku jednání škůdce o další příjmy, například plat či plnění od dodavatelů, hradí se i tento ušlý zisk. Nová úprava přidává ustanovení, že pokud škoda spočívá ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
Náhrada za zničený život
Velké změny potkaly úpravu náhrady nemajetkové újmy, obvykle na zdraví. Nově by měl náhradu nemajetkové újmy posuzovat soud podle „pravidel slušnosti“. Aby nedošlo k obrovské právní nejistotě, jak to soudy budou posuzovat, vypracovala se nezávazná metodika pod záštitou Nejvyššího soudu, která by měla náhrady zhruba zdvojnásobit.
Občanský zákoník: o ceně lidského života se bude smlouvat |
Při újmě na zdraví se nahrazují tradičně vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění – třeba pokud poškození nemůže pro zranění pracovat. Nově se nahrazuje i další nemajetková újmy, například psychické útrapy.
Zásadní změna potkala satisfakci při úmrtí člověka. „Dosavadní úprava byla velmi cynická, když občanský zákoník přesně stanovil cenu lidského života – zemřela-li vám například maminka, náleželo vám jen jednorázové odškodnění 240 tisíc. To je přece amorální. Nově to bude posuzováno s ohledem na konkrétní vztahy v rodině a také na jejich návrh,“ vysvětluje Elischer.
„Odčiňují duševní útrapy blízkých v důsledku úmrtí. Ti je budou muset před soudem manifestovat, budou se dokazovat vztahy v rodině a podobně. Dá se očekávat, že se náhrady zvýší. Nejbližší pozůstalí by bez dalšího mohli žádat okolo půl milionu korun, ve velmi bolestných případech by se náhrada za usmrcení blízké osoby mohlo dostat k milionu,“ upřesňuje Petr Šustek. „Občanské právo se naštěstí stává více empatickým vůči poškozeným,“ dodává David Elischer.
