PRAHA Víčka od jogurtů končí v českých domácnostech většinou v koši mezi slupkami od banánů a směsným odpadem. Přitom se hliníková fólie dá recyklovat. Stojí to však cestu do sběrného dvora.
Vyhazování hliněných víček životnímu prostředí v zásadě přímo neškodí. Recyklací těchto obalů ale lze přírodu chránit.
Nejjednodušší způsob, jak se víček šetrně zbavit, je odvoz do sběrného dvora. Nemusíme jich mít kilogramy ani gramy. Lze je v jakémkoliv množství bezplatně na místě odevzdat a sběrný dvůr je pošle k recyklaci. Lidé je však přinášejí jen zřídka. Kromě toho existují ekocentra, která jogurtová víčka rovněž sbírají.
Místo hnití recyklace Jedním z ekocenter je Toulcův dvůr v Praze Hostivaři. „Víčka od jogurtů u nás mohou lidé odložit do speciální krabice. Máme domluvu s firmou Alutherm. Ta víčka odváží bezplatně a dále je zpracovává. Je škoda, aby byla jen tak odhazována a těžba bauxitu společně s ničením krajiny dále pokračovala,“ říká tiskový mluvčí Toulcova dvora Jakub Moravec. Hliník se společně se směsným odpadem pálí ve spalovnách nebo hnije na skládce. Jeho rozpad závisí v řádu stovek let na přístupu vzduchu, jenž rozklad urychluje. V tento okamžik přijde surovina vniveč.
Těžba bauxitu, ze kterého se hliník vyrábí, ničí krajinu a výroba aluminia je jednou z energeticky nejnáročnějších.
Recyklace hliníkových fólií je sice nákladná, ale ekologicky méně zatěžuje než těžba bauxitu. „Hliníkový odpad se recykluje. Existují u nás zpracovatelské kapacity, neexistuje ale stejný systém zpracování jako u tetrapaku, plastu či papíru, proto je složité recyklaci hliníkových fólií zavést,“ říká tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Podle Šárky Novákové, tiskové mluvčí firmy EKO-KOM, která v ČR zajišťuje recyklaci pro 21 000 firem, není vyhazování víček na škodu vzhledem k jejich malému množství.
„Hliníkové fólie jsou obvykle velmi tenké, což znamená nízký podíl hliníku vůči ostatním příměsím, lakům, znečištění a tak dále. Z tohoto důvodu je jejich zpracování z praktického hlediska velmi obtížné,“ tvrdí Kašpárková.
Umývat nebo olizovat Co se týče umývání použitých fólií, záleží podle Moravce na individuálním přístupu. Stejně jako u plastových nádob.
Pokud někdo myje nečisté obaly pod tekoucí vodou, je to samozřejmě zbytečné plýtvání. Zbytky potravin, které na obalech zůstanou, recyklaci nijak nebrání ani neškodí. „Jde spíš o to, aby kontejner nezapáchal, pokud ho firma vyveze jednou za 14 dní či za měsíc. Vypláchnutí v napuštěném dřezu po umytí nádobí samozřejmě přírodě neškodí a víčko se díky tomu zbaví kvasících zbytků. Nejekologičtější možnost očisty recyklovatelného hliníku je olíznutí,“ dodává Moravec.
***
Vyhozené obaly
Jak se v Česku recykluje
Sběr a využití odpadu z obalů jsou V České republice svěřeny společnosti EKO-KOM. Tato společnost s obalovým odpadem fyzicky nenakládá, ale podílí se zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu.
l V roce 2008 klienti systému EKO-KOM uvedli na trh a do oběhu 3 793 753 tun obalů
l Využití a recyklaci zajistila společnost pro 592 549 tun odpadů z obalů
l Každý měsíc se systému daří využít či recyklovat téměř 50 tisíc tun domovního a průmyslového odpadu
l Výtěžnost tříděného sběru na obyvatele v roce 2008 vzrostla až na 53,1 kg vytříděných odpadů na obyvatele ročně
Dosažená míra recyklace:
95 % papír
72 % sklo
56 % plasty
40 % kovy
