Architektonický návrh budovy vypracovalo studio Jakuba Ciglera. Zastavět proluku na severním nároží náměstí bylo v plánu víc než patnáct let. Projekt výstavby na tomto pozemku v roce 2016 koupila skupina Kaprain, která v témže roce přizvala i partnera Pentu Real Estate.
Návrh podle Penty propojuje současnou moderní architekturu s původními prvorepublikovými záměry architekta Antonína Engela, který chtěl Vítěznému náměstí vtisknout palácovou neoklasicistní podobu.
Victoria Palace podle autorů respektuje kruhový tvar náměstí a svojí výškou i tvarem střechy také okolní zástavbu. Hlavními prvky stavby jsou fasádní lamely z hliníku a sklocementu, které stály 150 milionů korun.
Kromě pláště budovy má stavba podle investorů ještě jeden vizuálně atraktivní prvek - vstupní lobby s osvětlením od společnosti Preciosa a s obkladem z italského travertinu. Tento materiál měli v oblibě starověcí Římané, kteří z něj postavili například Koloseum, baziliku svatého Petra nebo Fontanu di Trevi.
Podle architekta Zdeňka Lukeše je projekt ale trochu ztracená příležitost. „Před asi deseti lety, když pozemek ještě patřil Petrovi Kellnerovi, na dům vypsali soutěž a vyhrál velmi invenční návrh architekta Radana Hubičky, ten však přes konzervativní památkáře bohužel neprošel. Návrh velkou hmotu členil horizontálně a tím ji opticky snižoval. Ciglerův projekt podle mého názoru bílými vertikálami, přetaženými ještě přes střechu, dům naopak opticky zvětšuje, takže působí vyšší, než Engelovy stavby, ač tomu tak není,“ uvedl Lukeš. Je ale podle něj dobře, že součástí projektu jsou byty a obchody.
Podle dřívějšího vyjádření Penty cena za metr čtvereční bude na místě dosahovat až 225 tisíc korun. Podle posledních dat developerské společnosti Central Group stojí byt v pražské novostavbě v současnosti průměrně 152 tisíc korun za metr čtvereční a u starších bytů 123 tisíc korun za metr čtvereční. Pronajaty jsou ve Victoria Palace také všechny komerční prostory o rozloze 1 900 metrech čtverečních.
Vítězné náměstí vzniklo v roce 1925. Jeho urbanistický koncept navrhl Antonín Engel, nikdy ale nebyl dokončen. Změnit to má právě dostavba takzvaného čtvrtého kvadrantu. Vítězné náměstí mělo několik názvů, například v letech 1952 až 1990 se jmenovalo Říjnové revoluce, mezi Pražany se pro něj nicméně vžil název „Kulaťák“.
Autorem vítězného návrhu na dostavbu náměstí je nizozemské a české studio Benthem Crouwel International a Opočenský Valouch Architekti (OVA). Ve čtvrtém kvadrantu má vzniknout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi. Také Penta Real Estate v této části plánuje další výstavbu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
