Jednou z milovaných dánských institucí je wienerbröd. Čtenář znalý němčiny za tímto dánským výrazem vytuší slova Wiener a Brot čili vídeňský chléb. Potíž je v tom, že z Vídně to možná kdysi dávno do Dánska jen přišlo - a rozhodně to není chléb.
Toto dozlatova upečené, křehké a šťavnaté pečivo z kynutého těsta se vyrábí s použitím nejkvalitnějšího dánského margarínu, který je pro pečení vhodnější než čisté máslo. Přestože se vyskytuje i v podobě štangle vyhlížející jako štrúdl, zpravidla má wienerbröd tvar koláče o průměru deseti až patnácti centimetrů. V jeho středu spočívá náplň tvořená vanilkovým krémem, marmeládou nebo čokoládou, zdobená glazurou nebo sekanými mandlemi či lískovými oříšky. Původ této laskominy je nejasný, ale podle lidí z oboru se zrodila někdy v 19. století, když dánští pekařští tovaryši stávkovali za lepší pracovní podmínky. A pekaři si jako náhradu přivezli tovaryše z Rakouska a Německa, kteří si přinesli recept na kynuté těsto s máslem, válené a překládané jako těsto listové. Dánové si novinku zamilovali a časem ji dovedli k dokonalosti.
Jak ale wienerbröd přeložit? Překladatelovým úkolem je převádět do cílového jazyka věrně, aby si čtenář o věcech a jevech utvořil pokud možno stejnou představu jako čtenář originálu. Zároveň by překlad měl působit přirozeně a elegantně a měl by plynout bez zádrhelů a podivností, pod kterými by si čtenář nepředstavil nic. A v neposlední řadě by měl překlad navozovat stejnou atmosféru a vzbuzovat stejné nálady, dojmy a vášně, jaké zažívá čtenář originálu. To je v tomto případě obtížné a neobejde se to bez určitých obětí.
Problém jménem wienerbröd jsem musel řešit doposud dvakrát. A dospěl jsem pokaždé k jinému řešení.
Doslovný překlad, tj. vídeňský chléb, je zhola nesmyslný, protože v českém čtenáři nevyvolá žádnou představu, a pokud by přece jen nějakou vyvolal, pak beztvarou a zavádějící. Teoreticky by překladatel mohl dát vídeňský chléb do uvozovek a v závorce nebo pod čarou spotřebovat celý odstavec na poznámku či vysvětlivku, ale to se dělá jen v odborné literatuře, v beletrii nikoli.
Rozhodl jsem se tedy vycházet z daného kontextu. V prvním případě se wienerbröd objevuje v prostém popisu hostiny jako jedna z položek jídelníčku. Po dlouhých úvahách mi z toho vyšly plněné croissanty, nic lepšího jsem nevymyslel. Plněné, to souhlasí, s croissanty má wienerbröd v podstatě společné těsto. Obětován byl pouze tvar; wienerbröd je kulatý, croissant je rohlík.
V druhém případě však jde o vypjatou situaci, ze které div nekapou niterné city, jaké v Dánech dokáže wienerbröd vzbudit. Ten se tu pochopitelně vyskytuje spolu se svým nerozlučným souputníkem - ano: s kafíčkem! - a co si s rozkoší dá česká panička v cukrárně ke kafíčku? No přece dortíček. A tak jsem ho k tomu kafíčku dopřál i paničce dánské.
To není ideální, ale přesný a univerzálně použitelný ekvivalent, kterým by se dal wienerbröd do češtiny jednou provždy překládat, ještě nikdo nevymyslel.
Nad tím si láme hlavu nejen překladatel z dánštiny. Wienerbröd pečou i ve Švédsku a v Norsku, ale tam si vystačí se stejným názvem. V německy mluvících zemích však tomu, co se v Dánsku jmenuje vídeňský chléb, naopak říkají ein Kopenhagener („Kodaňan“ - či „Kodaňanka“?). V anglosaských zemích si vystačí s povšechnějším „Dánem“ či „Dánkou“ (a Danish). Zmíněné cizokrajné napodobeniny však vedle pravého dánského materiálu chutnají stejně hanebně jako americký Budweiser vedle českého Budvaru.
Přesný a univerzální ekvivalent, kterým by se dal wienerbröd do češtiny překládat, ještě nikdo nevymyslel
O autorovi| Robert Novotný, překladatel
