I když koblihu prý vidí jako malý bonbon...
VANCOUVER/PRAHA Až do devatenácti let si myslel, že na paralympiádu nikdy nepojede. Kvůli geneticky vrozené Stangardtově nemoci potom přišel Brian McKeever téměř úplně o zrak. Dnes třicetiletý Kanaďan ale neztrácel naději, že by si jednou mohl se zdravými soupeři mezi běžkaři zazávodit.
Sen se mu v únoru splní. Dostal se do kanadské nominace pro olympijské hry ve Vancouveru. Bez ohledu na jeho umístění bude jeho vystoupení pod pěti kruhy přelomové. Stane se prvním sportovcem, který se zúčastní zimní olympiády i následné paralympiády.
„Můžu lidem ukázat, že mezi zdravými a handicapovanými sportovci se nenachází nepřekonatelná propast,“ slibuje si od své olympijské premiéry McKeever.
Větší pozor si dává při sjezdech Se zdravými lyžaři poprvé zazávodil na mistrovství světa 2007 v Sapporu. Nejlepšího umístění tehdy dosáhl na patnáctikilometrové trati, kde skončil jednadvacátý.
Mezi paralympioniky posbíral olympijské medaile mezi běžkaři i v biatlonu. V kategorii B1 startují zcela nevidomí běžci, kategorie B2 představuje mezistupeň, McKeever patří do skupiny B3. V ní by měli rozlišovat handicapovaní sportovci své okolí relativně nejlépe. „Nepoužívají také asistenci traséra, který je vede po trati,“ zmiňuje největší rozdíl prezident Českého svazu zrakově postižených sportovců Jaroslav Pata.
Také McKeever věří, že přechod mezi závodníky bez zrakového postižení kvůli tomu zvládne. „Když se k někomu přiblížím, část mi z něho zmizí. Uprostřed mám slepý bod. Lépe se mi jezdí do kopce, když jsem pomalejší, větší pozor si musím dávat při sjezdech,“ popsal McKeever, jak mu v praxi vadí slabší periferní vidění. „Nejčastěji říkám, že místo koblihy vidím timbits,“ odkázal na populární kanadskou značku malých čokoládových bonbonů.
V Česku jsou nejlepší tandemy Šance, že by se některý ze zrakově postižených sportovců zkusil v Česku vydat v dohledné době v McKeeverových stopách, není příliš velká. „Běžecké lyžování u nás provozuje pouze jedna závodnice,“ podotýká Jaroslav Pata za Český svaz zrakově postižených sportovců. V jiných sportech je situace lepší. „Velmi dobré máme cyklistické tandemy,“ prozrazuje funkcionář.
Nejúspěšnějším českým zrakově handicapovaným sportovcem zůstává Pavla Francová-Valníčková, která v roce 1992 dokázala získat medaili nejdřív na zimní paralympiádě mezi běžkaři a pak i na letních paralympijských hrách mezi běžci.
Vyrovnat se zdravým sportovcům není momentálně v silách žádného z českých zrakově handicapovaných sportovců, i když ve světě podobné příklady přibývají. „Špičkové limity jsou pro nás vysoko,“ podotýká Pata. McKeeverův příběh považuje za prvotřídní inspiraci. „Dává ostatním naději, že pokud budou pilně pracovat, mohou se dostat daleko,“ oceňuje přínos kanadského reprezentanta.
***
Mezi zdravými
Hvězdy mezi handicapovanými Kanadský běžec na lyžích Brian McKeever (na snímku) se stal prvním handicapovaným sportovcem, který bude závodit na zimních olympijských i zimních paralympijských hrách. Běžec Oscar Pistorius po amputaci nohou závodí se speciálními protézami. Možnost startu mezi zdravými si vymohl u soudu, ale na olympiádu v Pekingu ani na loňské MS v Berlíně se nekvalifikoval. Plavkyně Natalie du Toitová i bez levé nohy amputované pod kolenem doplavala na olympijské desetikilometrové trati v Pekingu šestnáctá.
lidovky.cz VIDEO se závodem McKeevera na www.lidovky.cz/sport
