Pravidelná změna času je zavedena třeba ve většině států Severní Ameriky i většině evropských zemí. Europoslanci ale loni odhlasovali plány na zrušení střídání standardního a letního času v zemích Evropské unie.
Změna času ovlivní biorytmy. O delším dni v létě už debatují i europoslanci |
Původně byl letní čas ve světě zaváděn už začátkem 20. století kvůli úsporám energie. Ty jsou ale nyní už podle expertů zanedbatelné a převažují negativní důsledky změn času na lidské zdraví. Například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová loni ČTK řekla, že hodinový posun při přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Pro zrušení času je podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK až 70 procent obyvatel Česka.
Poslanci Evropského parlamentu loni v březnu podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Chtějí ale, aby členské státy EU svůj postup koordinovaly, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že jednotlivé země si samy určí, zda zachovají nastálo standardní, či letní čas. Členské státy unie mají do letošního dubna informovat Evropskou komisi, jakou variantu chtějí. Iniciativu, jejímž cílem bylo zrušení střídání času, spustila v roce 2017 skupina europoslanců v čele s tehdejším českým europoslancem Pavlem Svobodou (KDU-ČSL).
