Rádio Svoboda konkrétní informace k Fajnbergově úmrtí neposkytlo, na svém webu nabízí odkaz na facebookový profil k dokumentárnímu filmu, který o někdejším sovětském disidentovi natočili Kirill a Ksenija Sacharnovovi.
„První nenahraditelná ztráta tohoto roku. Druhého ledna ráno nás opustil Viktor Fajnberg,“ uvádí se v příspěvku páru, který cituje Fajnbergovu dceru. Pohřeb se podle nich bude konat ve čtvrtek v Izraeli.
Ministerstvo zahraničí vyjádřilo v reakci na zprávu o úmrtí Fajnberga „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort zahraničí na Twitteru.
@mzvcr vyjadřuje hluboký zármutek nad odchodem pana Viktora Fajnberga. Dokázal hájit lidská práva nejen ve své vlasti, ale také jako jeden z „osmi statečných“ veřejně vystoupil v roce 1968 proti okupaci Československa. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální. https://t.co/Xkkx0US4cz
Ukrajinský filolog a anglista Viktor Fajnberg se narodil 26. listopadu 1931 v Charkově. Vystudoval filologii na Leningradské univerzitě a v zimě 1968 se zapojil do sovětského disidentského hnutí, připomíná Rádio Svoboda.
Do historie se zapsal jako jeden z „osmi statečných“, kteří se 25. srpna 1968 vydali protestovat na Rudé náměstí v Moskvě proti tehdejší invazi do Československa.
Skupinu protestujících proti invazi do ČSSR kromě Fajnberga tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, fyzik Pavel Litvinov, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, lingvistka Larisa Bogorazová a Taťjana Bajevová.
Na Rudém náměstí rozvinuli transparenty s hesly „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo!“, „Hanba okupantům“, „Svobodu Dubčekovi!“ nebo „Ruce pryč od Československa!“. Protest trval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté. Fajnberg při zásahu přišel o čtyři zuby, ostatní si odnesli modřiny a skončili v cele. Následovalo pronásledování v podobě vězení nebo nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách.
Fajnberga soud prohlásil za nepříčetného a poslal ho do psychiatrické léčebny, odkud ho propustili v roce 1973. Následně odešel do exilu. „Osud Viktora Fajnberga byl od té doby těsně spjatý s českým prostředím, často u nás pobýval a našel zde i mnoho přátel. Jeho celoživotní jasný postoj proti jakémukoli zneužití síly a moci nám bude chybět,“ uvedla v úterý na facebooku organizace Memorial Česká republika.
Od roku 1978 žil Fajnberg ve Francii. V roce 2018 společně s tehdy žijícími Litvinovem a Bajevovou převzal za všech „osm statečných“ v Praze od tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.
