BRNO Jednání o záchraně a obnově brněnské vily slavného architekta Dušana Samo Jurkoviče se dostávají do finále. Unikátní stavba jako první z obdobných brněnských projektů nakročila k získání prostředků z Norských fondů.
Ministerstvo financí ji doporučilo jako jeden z deseti nejvýznamnějších projektů v republice. „Vybudování Centra Dušana Samo Jurkoviče v architektově vlastní brněnské vile je jednou z našich koncepčních priorit. Nyní jsme ve fázi, kdy se podpora tohoto projektu z takzvaných Norských fondů zdá být na dosah,“ uvedl ředitel Moravské galerie Marek Pokorný, jehož instituce nyní vilu spravuje. Konečnou verzi žádosti o grant odevzdali v polovině srpna. „Nyní mají v Bruselu tři měsíce na projednání,“ přiblížila mluvčí galerie Hana Laudátová.
Památkáři čekají, až dostane definitivní podobu projekt obnovy domu. „Zatím jsme řešili především interiéry. Zmizel například zavěšený strop ve vstupní hale, který bránil výhledu na strop původní,“ poznamenal Martin Číhalík z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu. Jeho nadřízený Petr Kroupa doplnil, že konzultují také budoucí využití. „Jde o to, aby skutečně připomínala původní využití vily v podobě, jakou ji Jurkovič pro sebe a své blízké navrhl - ale současně uměla o tom všem poučit návštěvníky,“ dodal.
Odborníky čekají diskuse o skleněné mozaice na štítu Jedním z diskutovaných prvků je mimo jiné mozaika, která po dostavbě v roce 1906 zdobila průčelí vily. Vznikla podle předlohy Adolfa Kašpara, nejslavnějšího ilustrátora Babičky, a zobrazovala pohádku o drakovi. Není však jasné, kdy zmizela, a kromě původní studie a několika nejasných fotografií se nedochovaly doklady o její podobě. Galerie jako variantu zvažuje, že by na průčelí našlo své místo nové dílo. „Budeme o tom ještě diskutovat, ale nemusíme být jednoznačně proti,“ potvrdil památkář Kroupa. „Poslední verze obnovy vily počítá s moderním řešením mozaiky. Nic bližšího ale zatím nelze uvést, to vše budeme řešit, až budou peníze,“ upřesnila Laudátová.
Vilu na ulici Jana Nečase 2 si postavil Jurkovič pro sebe. Měl v ní i pracovnu a sloužila jako vzorový dům pro případné další zájemce. Tvůrce v ní však žil jen třináct let. Po jeho odstěhování se v ní střídali majitelé, až ji v roce 2006 za patnáct milionů korun odkoupila právě Moravská galerie. Vila je zachovalá, chybí jí ale původní vybavení a potřebuje úpravy v odhadních cenách 25 až 40 milionů korun. Jejich přesnou výši by měla určit soutěž. Po obnově by uvnitř mělo vzniknout i badatelské centrum.
Vila učila architekty. Patří ke třem nejvýznamnějším v Brně Vila je zajímavá nejen svým vzhledem spojujícím secesi a další moderní směry s prvky lidové architektury, který Jurkovič později uplatňoval na dalších stavbách. Důležité jsou ale i stavební metody. Například základ budovy tvoří dřevo, oboustranně pokryté několikacentimetrovou vrstvou korku a omítkou. To dodnes projektanti v různých obměnách využívají. Podle památkáře Kroupy tvoří objekt společně s vilou Tugendhat a tzv. vládní vilou tři nejvýznamnější obytné stavby v Brně.
Jurkovičova vila může dostat i další nečekaný podtext v souvislosti s dalšími zápisy tuzemských památek na Seznam světového dědictví UNESCO. Existují úvahy o tom, že by vznikl mezinárodní česko-slovenských soubor památek spojených právě s osobou Jurkoviče.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
