Vila na Petřinách už není památkou, rozhodlo ministerstvo. Vlastník ji může zbourat |
Radnice v barokním zámečku v centru metropole dosud provozovala galerii. S jejím provozem v posledních letech však nebyla spokojena. Rozhodla se proto pro změnu.
O tom, že by budoucnost vily měla být svěřena do rukou Nadace Jany a Medy Mládkových, jež spravuje rovněž nedaleké Museum Kampa či Werichovu vilu, informovala úterní MF Dnes.
V úterý odpoledne o rozhodnutí Prahy 5 hlasovalo zastupitelstvo městské části, které mu dalo „zelenou“. A to i přesto, že plán kritizovalo vedení současné Galerie Portheimka či opoziční zastupitelé, jimž se nelíbilo, že se na nové využití objektu nekonala veřejná soutěž a že materiál je nedostatečně připravený.
Přidělení bez výběrového řízení
Pochybnosti vyjádřili i nad skutečností, že se jedná o „stranické gesto“, neboť jak předseda nadace Pospíšil, tak starosta Richter jsou členy TOP 09. Oba muži však tyto spekulace odmítají.
„Jednání o Portheimce začala už dlouho předtím, než já jsem do TOP 09 vstoupil. Osobně jsem se v ní navíc nijak neangažoval a veškerá jednání vedl ředitel Musea Kampa Jan Smetana,“ citovala úterní MF Dnes Jiřího Pospíšila.
Místostarosta pro kulturu a předkladatel návrhu změny konceptu Portheimky Lukáš Herold (ODS) odůvodňoval na jednání krok radnice tím, že momentální provoz objektu je neuspokojivý.
„Současné fungování Portheimky je zcela neudržitelné. Potýká se s naprostým nedostatkem zájmu veřejnosti,“ uvedl Herold. Podle jeho slov navštěvovalo vilu ročně zhruba šest tisíc lidí.
Přivést více návštěvníků do letohrádku by mělo muzeum skla, které v něm vybuduje nadace. Zahrnovat by mělo produkty od významných domácích i zahraničních autorů. Podle šéfkurátorky muzea Heleny Musilové půjde o interaktivní, zážitkovou a vzdělávací expozici.
Dar od radnice 13 milionů
Smlouvu na správu objektu bude mít nadace na tři roky. Vedení Prahy 5 počítá, že za tu dobu na provoz expozice přispěje částkou až 13 milionů korun. Podle místostarosty Herolda jde o menší sumu, než kterou přispívala na fungování galerie.
Ředitel Musea Kampa Smetana tvrdí, že půjde o neziskový projekt. Bude navíc prý třeba spoléhat na výnosy ze vstupného, dar od radnice ho nezaplatí.
Po uplynutí smluvního období plánuje radnice objekt opravila, rekonstrukce je nezbytná. Na Portheimce v současnosti mimo jiné chybí klimatizace. I z toho důvodu se městská část rozhodla pro sklo, neboť je odolné. Není tak potřeba investovat do vzduchotechniky, což by dlouhodobé výstavy obrazů vyžadovaly.
Letohrádek Portheimka postavil v roce 1728 Kilián Ignác Dientzenhofer pro svoji rodinu jako letní sídlo. Po jeho smrti zámeček často měnil své majitele. Od roku 1758 ho vlastnil hrabě František Leopold Buquoy – Longueval, po němž byla stavba dlouho nazývána Bukvojkou, ač se vlastníci střídali i nadále. V roce 1828 koupil letohrádek Moric Porges z Portheimu a dal mu jméno užívané dodnes − letohrádek Portheimka.