8. září 2019 15:16 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Vinit mě z korupce je dnes na žalobu, říká ředitel motolské nemocnice Ludvík

Miloslav Ludvík, šéf motolské nemocnice | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miloslav Ludvík, šéf motolské nemocnice | foto:  Michal Sváček, MAFRA

PRAHA Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) letos pečlivě prověřil všechny jeho příjmy i výdaje. Dokonce mu připomněli, že v roce 1991 jednou opožděně zaplatil splátku novomanželské půjčky. I z toho důvodu teď ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v rozhovoru pro LN tvrdí, že už se ho může dnes těžko někdo další ptát, kde vzal peníze na pořízení svého majetku.

LN: Ministr zdravotnictví dal ředitelům státních nemocnic za úkol, aby si udělali bezpečnostní prověrku. Máte ji?
Ano. Obdržel jsem ji v zákonné lhůtě 75 dnů. A je třeba říct, jelikož jsem ji absolvoval poprvé v životě, bylo pro mě velkým překvapením, jak je důkladná. V podstatě mi proskenovali všechny příjmy deset let zpátky. Dokonce jsem musel uvést součet čistých příjmů za posledních pět let. Proti tomu se pak počítají veškeré výdaje, které člověk měl, a saldo musí sedět. Takhle důkladnou prohlídku jsem nečekal. Dokonce v případě dluhů jsem se dozvěděl, že tuším v roce 1991 jsem jednou opožděně zaplatil splátku novomanželské půjčky.

LN: Jak dlouho taková prověrka vlastně trvá?Jenom dát dohromady podklady mi trvalo měsíc. V podstatě si musíte nechat udělat výpisy ze všech bank, kde máte konta, opravdu si musíte dát dohromady veškeré čisté příjmy, takže si zpátky sehnat všechny výplatní pásky a nasčítat tam částku čistou, nikoli hrubou. A pak to musí sednout s tím, co jste kde koupil, co jste platil kartou.

LN: Proč se vlastně ptám. Ve Zdravotnickém deníku, který vlastní exnáměstek ministerstva pro místní rozvoj Ivo Hartmann s úzkými vazbami na expolitiky Pavla Němce (US-DEU) a Marka Šnajdra (ODS), se objevil článek, že nechcete odpovídat na otázky ohledně svého majetku. NBÚ se na ně neptal?
Byly tam dokonce dotazy typu: proč vám přišly peníze z pražské správy sociálního zabezpečení? No protože jsem měl vyšší vyměřovací základ, takže mi něco vraceli. Ale prověrka zkrátka byla extrémně důkladná a dnes se mě už těžko může někdo zeptat, kde jsem vzal peníze na pořízení nějakého majetku, protože všechny tyto údaje jsou na NBÚ a byly pečlivě prověřeny. Skoro si myslím, že obvinit mě z­ korupce je dneska skoro na žalobu.

LN: Když to teď máte čerstvě v paměti, nedá mi, abych se nezeptal i já. Kolik si vlastně vydělá ředitel velké nemocnice, jako je Motol?
Ředitelé státních nemocnic, těch velkých je dnes asi 16, jsou odměňováni podle tabulek. A je upřímně řečeno jedno, jestli jste ředitelem Bulovky, která má obrat 3,5 miliardy, anebo Motola, který má obrat 10 miliard a dvojnásobně tolik zaměstnanců.

LN: Takže mají všichni kapitáni fakultních špitálů stejně?
Záleží na tom, jak jste starý, protože podle tabulek čím jste starší, tím máte větší peníze. Ale v podstatě platí, že plat ředitele velké nemocnice je kolem 100 tisíc korun hrubého.

LN: To není zrovna moc. Lze to ještě vůbec dneska brát jako adekvátní odměnu?
Je třeba říci, že motolská nemocnice patří mezi jednu z padesáti největších českých firem, má obrat deset miliard korun, má šest tisíc zaměstnanců, padesát pět klinik a za rok projde nemocnicí v podstatě jeden milion pacientů. To znamená, že i z hlediska evropského je to jeden z největších zdravotnických kolosů, které existují.

LN: A co odměny?
Když je k tomu připočítáte, tak si ředitel může přijít na 1,5 až dva miliony korun ročně. Což třeba ve srovnání u nás v nemocnici znamená, že se nedostanu ani do první stovky vydělávajících. Ani s odměnami, podotýkám.

LN: Kolik je průměrný plat v nemocnici?
V nemocnici je to asi 49 tisíc. Pokud budeme počítat průměrný plat lékaře, je někde kolem 85 tisíc. A je ještě třeba hodně zdůraznit, že se u doktora dost liší plat před atestací a po atestaci, tedy u doktorů, kteří už mohou pracovat samostatně, a u těch, kteří musejí dělat pod dohledem. Takže když to očistíte, je u lékařů po atestaci průměrný plat přes 90 tisíc.

LN: Jaké jsou špičkové platy v nemocnici?
Určitě vyšší než 2,5 milionu korun ročně.

LN: Lze srovnat plat ředitele nemocnice třeba s tím, co bere ředitel České televize?
To je zajímavá otázka, protože je to výrazně míň. A je pravda, že ředitelům nemocnic dokonce platy klesaly. Zhruba kolem roku 2012 a 2013 byly platy vyšší, protože tenkrát ještě mohly být smluvní. Pak to novela zákoníku práce neumožnila, takže to spadlo zpátky. A my se v podstatě k jiným penězům moc nedostaneme.

LN: Kolik jste si tedy jako ředitel Motola už vydělal?
Za posledních deset let je můj příjem v řádu nižších desítek milionů.

LN: Ale přitom odpovědnost je poměrně velká. Máte velké zakázky, že?
Určitě, třeba rekonstrukce polikliniky byla za víc než 500 milionů korun.

LN: A vláda má v plánu investovat, mluví se třeba o nové porodnici v Brně skoro za dvě miliardy.
Přesně tak. Dříve to fungovalo tak, že velké zakázky schvalovala vláda, takže za ředitelem to úplně nešlo. To znamená, že veškeré zakázky, které se dělaly v Motole na rekonstrukce, šly přes vládu. To znamená, že je neschvalovala nemocnice, ale byla na to vládní komise a schvalovala to vláda, jmenovala lidi do komise, měla tam vždycky většinu. Novelou zákona, mám pocit z roku 2017, se to změnilo a zakázky nad 300 milionů, které dřív schvalovala vláda, teď jdou za konkrétní institucí. A to byl jeden z důvodů, proč byly nařízené prověrky. Teď je ovšem třeba říct, že podle mě jsou ředitelé nemocnic nejprověřenější státní úředníci.

LN: A bylo to potřeba kvůli zakázkám nad 300 milionů korun. Máte takhle velké zakázky přímo v nemocnici?
My jsme strašně velký špitál díky obratu deset miliard. Tak i když u ostatních to ministerstvo zdůvodňovalo tím, že se budou dělat sdružené nákupy, my máme takto velké zakázky i individuálně. Dokonce i u jednotlivého léku. Když budu kupovat nový lék na svalovou atrofii pro asi 20 pacientů, už se přes 300 milionů klidně můžu dostat.

LN: Co jsou vaše největší zakázky?
Dneska jsou paradoxně největší na léky, nikoli na mašiny. Nejdražší stroje jsou dneska u nás urychlovače, tam se platilo myslím 80 milionů za jeden. Ale třeba magnetické rezonance a CT se pohybují v částkách do 50 milionů podle softwarového vybavení. Takže největší jsou na léky a případně velké rekonstrukce.

LN: A služby?
Ani nevím, jestli některé služby typu úklidů nebo podobně jsou nad 100 milionů ročně. Ale může to být. Fakt je, že teď budeme vypisovat velkou zakázku na úklid celé nemocnice, což je megazakázka a asi bude také v této kategorii nad 100 milionů.

LN: A třeba ostraha?
Tam se to neočekává, protože má být podle vládního usnesení zajištěna sdruženou zakázkou, kterou ale bude vypisovat ministerstvo. Takže ostraha bude ministerská.

LN: Na ostrahu se ptám proto, že podle Zdravotnického deníku je dodavatel těchto služeb od roku 1998 stále tentýž. Vzniká tak prý podezření, že byl závažným způsobem porušen zákon o veřejných zakázkách. Co na to řeknete?
Přesoutěžování je možná zajímavé v hardwaru, kde ceny jdou dolů, ale je velmi nebezpečné tam, kde je vysoký podíl lidské práce. Protože roste minimální mzda, která letí nahoru jako raketa, dostáváme se tím pádem do situace, že když přesoutěžíme, nikdy nebudeme levnější. To se týká typicky úklidu, ostrahy, pomocných prací v kuchyních, na odděleních atd. Tam nás jakékoli přesoutěžování okamžitě dostane do problémů. A netýká se to jenom minimální mzdy, ale celkové mzdové úrovně, protože lidí je málo. Paradoxně když dneska máme smlouvu třeba z 90. let a když ji upgradujeme o inflaci, vyjde nás to mnohem levněji, než když smlouvu přesoutěžíme.

LN: Ale to záleží na úvaze každého ředitele, jestli se rozhodne ji přesoutěžit, ne?
Neexistuje žádný zákonný podklad, který by nás nutil pravidelně přesoutěžovat. Ale musíme postupovat s péčí řádného hospodáře. Musíme si tedy první rozmyslet, jestli se to vyplatí, nebo nevyplatí. Nemyslím si, že by někdo chtěl vyhazovat peníze z okna ve zdravotnictví, protože všichni jedeme hodně na hraně. Situace v nemocnicích je poměrně hodně napjatá, takže každá ušetřená koruna je dobrá. Ale je zde tlak ze strany některých novinářů nebo neziskových organizací, že ten, kdo nepřesoutěžil, je tím pádem lump, protože je to určitě nevýhodné. A pak zjistíte, že když jste platili za hodinu práce 70 korun a nově vás to přijde na 140 korun, tak to asi výhodné bylo.

LN: Ale u léků se to vyplatí, ne?
Paradoxně jdou nyní i jejich ceny nahoru. Měli jsme nízké ceny, bohužel tlakem na transparentnost dochází k tomu, že ceny se zvedají. Přesoutěžování u některých léků tak vede spíše k vyšším cenám. Proto si u těchto soutěží dáváme kouzelnou klauzuli, že pokud soutěž dopadne hůř, než jsou současné ceny, rušíme ji.

LN: A stává se to?
Stává.

LN Mohou v tom pomoci sdružené nákupy, které prosazuje ministerstvo?
Může to mít efekt. Zrovna teď uvažujeme, že spolu s Fakultní nemocnicí v Plzni budeme soutěžit angiolinky. To je záležitost, kdy vám do srdce zavádějí katetrem stent, aby se vám rozšířila ucpaná céva. Léčí se tím dneska velmi efektivně infarkty. Ale jedna taková angiolinka vyjde na 35 milionů. U zdravotnických technologií je to přitom dneska jako u počítačů, takže cena závisí na softwaru, který vám s přístrojem dodají. Jako máte počítač na kancelářskou práci a výkonné počítače s drahým grafickým editorem, máte i dvě angiolinky, kdy jedna vypadá úplně stejně jako druhá, ale stojí dvakrát tolik. A pak z toho jsou různé novinářské „stošestky“, tedy žádosti o informace na základě zákona.

LN: Za informace o zakázkách ale podle Zdravotnického deníku chcete 108 tisíc, proč?
Faktem je, že ze zákona máme schovávat papíry deset let. Nicméně on chce 25 let, takže musím vyštvat lidi, kteří normálně pracují pro pacienty, aby se začali věnovat tomu, že budou projíždět archivy, jestli se tam náhodou něco nezachovalo. A když to najdou, jednotlivé stránky pročíst a začernit citlivé údaje, to je opravdu velké množství práce navíc. Tak jsme mu jejich práci vyčíslili na 108 tisíc korun. Fakt jsme spočítali čas, kdy nebudou dělat pro pacienty, ale pro něj. Berou nás totiž jako státní instituci, ale naši lidé pracují pro pacienty a jsou placeni ze zdravotního pojištění, ne ze státního rozpočtu. Takže je fér, ať jim vyžádanou práci zaplatí.

LN: Zdravotnický deník také uvedl, že jste vlastníkem akcie neprůhledné kyperské společnosti Stomarli Holdings Limited, která byla několik let dceřinou společností skupiny J&T. Chcete to nějak komentovat?
Tato otázka je zajímavá, protože z tohoto úhlu pohledu je i ČEZ neprůhledná firma, jelikož neznáte všechny její akcionáře. Bylo to také součástí prověrky na NBÚ a koneckonců tento údaj si může každý dohledat v mém majetkovém přiznání. Jednalo se o několik akcií, které jsem koupil a za několik let prodal.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!