Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta zatím pandemie ptačí chřipky nehrozí a dále platí, že vir se na člověka může přenést prakticky jen od ptáků. Důkazem je podle něj fakt, že mutovaný vir způsobil v Číně už předloni úhyn divokých hus, ale nepřinesl vyšší výskyt nemoci u člověka. „Mutace existuje už několik let, nic se ale nezměnilo a nepotvrdilo se, že by se virus mohl přenášet mezi lidmi,“ říká Vít.
Princip mutace, která viru H5N1 umožňuje lépe přežívat v lidských horních cestách dýchacích, je jednoduchý. Zvykl si na chladno. Ptačí tělo má teplotu 41° Celsia, kdežto lidské hrdlo a nos bývají zhruba o osm stupňů studenější. Viru H5N1 se proto až dosud v těchto lidských orgánech příliš nedařilo. „Mutace teoreticky dovoluje, aby se virus replikoval (množil) při teplotě 33 stupňů,“ vysvětluje Vít.
K úspěšnému přenosu z člověka na člověka je však zapotřebí mutací víc. Kolik přesně, netuší ani Jošihiro Kawaoka z Wisconsinské univerzity. Horší zprávou je, že zmutovaný vir H5N1 se už zřejmě vyskytuje i v Česku. „Viry, které cirkulují v Evropě a Africe, už všechny zmutovaly do této podoby. Naštěstí nemají další mutace,“ napsal ve studii svého týmu Kawaoka.
Další informace na straně 5
Dokončení ze strany 1
Obavy z pandemie ptačí chřipky mají lékaři právem. Virus H5N1 je totiž pro člověka daleko nebezpečnější než běžná chřipka, na kterou má většina lidí protilátky. Dobře to dokládají statistiky. Od roku 2003 se jím nakazilo 329 lidí a 201 postižených mu podlehlo.
Česká republika kvůli hrozbě pandemie nakoupila antivirový lék Tamiflu pro 20 procent obyvatel a počítá i s pořízením tzv. preepidemické vakcíny. Tyto preparáty mají pomoci překonat první nápor případné pandemie a poskytnout několik měsíců času na vývoj skutečné epidemické vakcíny. Tu nelze vyrábět v současné době. Je totiž nutné počkat na konkrétní podobu viru, který se změní do epidemické podoby.
Případná pandemie ptačí chřipky by pro lidstvo nebyla ničím novým. Minulé století totiž přineslo hned tři celosvětové chřipkové epidemie. Nejhorší z nich - španělská chřipka - řádila v letech 1918 a 1919 a přišlo během ní o život 40 až 50 milionů lidí.
Další dvě pandemie se objevily v letech 1957 a 1968 a každá z nich mohla podle odhadů připravit o život zhruba milion lidí. Odborníci s nástupem nové pandemie počítají. Otázkou je pro ně především to, kdy přijde a zda ji opravdu způsobí dnešní horký kandidát H5N1.
Španělská chřipka řádila v letech 1918 a 1919 a přišlo během ní o život 40 až 50 milionů lidí
