Komplex budov na úpatí kopce Vítkov byl postaven v roce 1932. Pro Památník osvobození, vědecký ústav, jenž byl následovníkem institucí založených krátce po vzniku samostatného Československa, jej navrhli architekti Jan Gillar a Jan Zázvorka. Areál původně sloužil jako muzeum československých legií, ukrýval ovšem i rozsáhlý legionářský archiv či knihovnu.
Muzeum na Žižkově projde rekonstrukcí. Nabídne kavárnu na střeše věnovanou legionářům |
V září 1939, během nacistické okupace, zabralo instituci gestapo a muzejní sbírky na konci války vyvezlo za hranice. Některé exponáty byly rozkradeny nebo zničeny a nepodařilo se je tak později zachránit. Muzeu „nepřála“ ani změna režimu v únoru 1948, kdy tehdejší expozice odporovaly komunistické ideologii a s ní spojenému pohledu na legionářskou tradici. K původnímu záměru se muzeum vrátilo až po pádu komunismu v roce 1989.
  |
Vedle prostor se stálými expozicemi se pak v areálu až dosud vyskytovaly i veřejnosti nepřístupná místa zaplněná dokumenty a knižními svazky. Ty jsou momentálně uložené v depozitáři ve Vojenském a technickém muzeu Lešany, kde už zůstanou, neboť utajované prostory se po rekonstrukci přemění v další výstavní plochy. Do míst, jež ukrývaly část československé vojenské historie, a které za pár měsíců zcela zaniknou, se díky serveru Lidovky.cz můžete nyní podívat prostřednictvím snímků ze 360stupňové kamery.
Obě patra dokumentačního centra jsou již téměř vyklizená. Zůstalo pouze pár kusů nábytku, mezi nimi mimo jiné i stěna s úložnými zásuvkami. Zaujme původní podlaha nebo stále funkční výtah, s nimž se posílaly tiskoviny. Topení bylo v 70. a 80. letech nahrazeno novým, což se podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka později ukázalo jako zbytečné, neboť původní litinové v některých částech muzejního komplexu funguje dodnes.
Svrchní patro bývalého armádního archivu. V místnosti je stále původní stěna s úložnými zásuvkami.
Originálními předměty ze 30. let minulého století se to v budově jen hemží. Do spodního patra lze sejít po prvotním litinovém schodišti, ve stropu jsou stále přidělány zářivky z kovu a bakelitu. Nejde si nevšimnout ani starého elektrického vedení. Část místnosti vyplňují regály, do nichž se dokumenty ukládaly.
Spodní patro archivu. K vidění originální litinové schodiště, zářivky či regály na tiskoviny.
Vyprázdněný je i pečlivě uzamčený muzejní trezor ukrývající se ještě o poschodí níž. Pro jeho otevření je zapotřebí několika odlišných klíčů – nejprve se musí odemknout „zátky“ a následně trojice zámků. Až poté lze otočit klikou, aby se desítky kilogramů těžké dveře otevřely.
V místnosti o rozloze zhruba tři krát osm metrů se dříve ukrývaly nejcennější exponáty spojené například s osobou Tomáše Garrigue Masaryka či Edvarda Beneše. Po rekonstrukci by se v něm měly objevit vzácné řády a vyznamenání.
Regály, společně s přepravkami, plní i muzejní trezor.
Největší část archivu tvoří prostory někdejší knihovny. V ní bylo uschováno až milion svazků mapující dějiny od pravěku až po současnost.
Největší část archivu, armádní knihovna.
I v těchto prostorách je možné najít původní vybavení z dob postavení budovy, například rolety na oknech, mechanicky ovládané klikou, které by rovněž měly projít restaurací. Ač hůře, stále totiž fungují. Knihovnu po rozsáhlých opravách nahradí trvalá expozice 2. světové války, ochozy zůstanou.
Knihovna pojmula až milion svazků.
Veřejnosti nepřístupná je prozatím i část střechy žižkovského muzea. V roce 2020 by se však měla proměnit v terasu, na níž bude vstup z přilehlé kavárny věnované československých legionářům – výtvarníkům. Návštěvníkům nabídne unikátní výhled na téměř polovinu Prahy. Zalíbení v ní najdou především milovníci železnice, kteří budou moct z terasy zblízka sledovat projíždějící vlaky.
Výhled ze střechy muzea, která se promění v terasu kavárny.
Expozice muzea je v současnosti rozdělena do pěti celků, které dohromady přibližují vojenské a politické události od roku 1914 až do 50. let 20. století. V nových výstavních prostorách by se měly objevit exponáty z období od 9. století až po současné zahraniční mise, které doplní příležitostné výstavy.
