Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

V boji s epidemií je potřeba změnit strategii. Mutace mohou být jinak do budoucna problém, připouští Smejkal

V nejpostiženějších regionech se britská mutace vyskytuje zhruba v 80 procentech pozitivních vzorků, celostátně asi ve 40 procentech. foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Původní zpráva
PRAHA - Po lepší diagnostice mutací covidu-19 volají odborníci už dlouho. Stát ale až nyní začal zjišťovat, které laboratoře mohou posloužit.
  18:00

Brazilská mutace na Děčínsku: šlo o loňskou verzi viru, která není tak agresivní a nebezpečná

Odborníci už delší dobu říkají, že v boji s epidemií je potřeba změnit strategii. To hlavní, jako je ochrana úst nebo hygiena, samozřejmě zůstává. Čím dál víc je ale důležité zaměřit se na mutace koronaviru. „Virus je jako zloděj, který se převléká. Mutace mohou být do budoucna problém, pokud je laboratoře nebudou schopné rychle odhalit,“ vysvětluje epidemiolog Petr Smejkal.

Jenže právě s tím je potíž. Odhalování mutací není tak rychlé, jak by bylo potřeba. Vláda sice o problému mluví a vznikl i nový plán, jak vše zrychlit. Jak se ale ukazuje, zatím není ani přehled o tom, co jaká laboratoř se vzorkem umí dělat, nebo co už vlastně dělá.

„Dostali jsme dotazník k monitorování mutací. Máme vyplnit, co děláme, jak to děláme, takže se zřejmě snaží zjistit, jak na tom jsme, takže se to posouvá,“ uvedla pro Lidovky.cz viroložka Ruth Tachezy, která je členkou Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSes). Skupina složená z odborníků pod záštitou Smejkala je poradním orgánem ministerstva a vydává stanoviska ke covidu. Jedno z jejích prvních se týkalo právě mutací. „Předběžné výsledky naznačují, že problém se může týkat jak imunity po prodělání nemoci, tak imunity získané vakcinací,“ upozornila MeSes na riziko, které mutace viru představují, skoro už před měsícem. Ostatně Česko kvůli tomu sklidilo i mezinárodní kritiku, že málo pátrá po nových variantách.

Dotazník by měly laboratoře poslat zpátky laboratorní komisi, která funguje při ministerstvu zdravotnictví, nejpozději dnes. Předmětem zájmu onoho dotazníku je i to, jakým způsobem výzkumná pracoviště mutace zjišťují.

Možnosti jsou dvě. První je metoda PCR, kdy se pozitivní vzorky prověří další testovací sadou. Ta by měla napovědět, zda je přítomná variace viru. PCR metoda je ale omezená. Dokáže totiž odhalit jen známé mutace. Novou variantu nebo kombinaci mutací neodhalí. „Nezachytíte jimi nic, o čem nevíte, že to existuje,“ líčí Tachezy.

Češi nesmí vycestovat do zemí s extrémním rizikem mutací do konce května, rozhodlo ministerstvo

Na přítomnost nové mutace může upozornit jedině takzvané sekvenování. To už je podle biochemika Jana Konvalinky o něco složitější. „Je to poměrně těžký bioinformatický úkon, kdy pracujete se spoustou sekvencí, které musíte poskládat dohromady a říct, co to znamená. To už není rutinní diagnostická práce, je to velká vyšší dívčí,“ uvedl pro Lidovky.cz Konvalinka.

O tom, kdo v Česku dokáže sekvenovat nebo už to dělá, existuje aspoň dílčí představa – takových laboratoří je velmi málo. Podle Konvalinky i proto, že některé to ani dělat nemohou. Základem je v tomto případě Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ta ale všechen ten příval vzorků nestíhá rychle otestovat. Pomáhají jí laboratoře univerzitní a Akademie věd. „Je potřeba sekvenovat nejméně tisíc až patnáct set vzorků týdně. Zatím jsme na stovkách, kdo ví jestli,“ říká Konvalinka.

Tisícovku až patnáct stovek vzorků týdně si jako cíl předsevzala i Národní strategie molekulárně-biologických surveillance SARS-Cov-2, o níž už Lidovky.cz informovaly. Podle ní se rodí soustava laboratoří, které budou moci sekvenovat. Kromě známých mutací tedy bude možné častěji odhalit i ty nové, které představují obrovský problém. „Je to věc spíše epidemiologická, nikoliv diagnostická. Nejde o to, zda pan Novák má konkrétní mutaci, ale o to, kde jsou jaké mutace, jak se šíří, odkud, kudy, případně kde je nějaký klastr, kde by se na to měli lékaři zaměřit,“ přibližuje Konvalinka.

Proč to vlastně ještě není? Jedním z problémů jsou peníze. Sekvenování je poměrně drahá záležitost. „Odhad je dvacet milionů korun měsíčně, což jsou samozřejmě proti tomu, co stojí antigenní testy a každodenní uzávěra ekonomiky, drobné. Ale nějaký obnos to je,“ říká biochemik z Akademie věd.

Státní zdravotní ústav už v druhé polovině února vydal metodický pokyn, kde stojí, že Národní referenční laboratoř prosí o pravidelné zasílání vzorků podezřelých na přítomnost mutace k sekvenaci. Není to ale povinnost.

Česko chystá zátah na mutace. Systém laboratoří bude vyhledávat variantu covidu, má tak zbrzdit další vlnu

Důležitá je ale nejen sekvenace, ale i odhalování známých mutací pomocí PCR. „S nimi je možné otestovat víc vzorků a rychle. I když je ten test dvoukolový, ještě tentýž den můžete dát pozitivní vzorky na druhou reakci a hned vědět, jestli je mutace přítomná. V nějakém tempu je důležité provádět i sekvenace, ale nikdy to samozřejmě nebude takové tempo jako s PCR,“ dodává Tachezy.

Takzvané PCR kity jsou sice na neodhalené mutace krátké, podle viroložky však budou výrobci schopní reagovat na vývoj a cílit na mutace, které jsou nejčastější.

Ani diagnostiku PCR však podle Konvalinky nedělají všechny laboratoře. Některé na to nemají vybavení, jejich přístroje odhalení byť známé mutace neumožňují. „Takové laboratoře by musely úplně změnit technologii a na to nejsou připravené,“ uvádí Konvalinka.

Jasno, kolik laboratoří je možné zapojit do zátahu na mutace, by mělo být v druhé polovině měsíce.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!