Do konce října pak Rakušan předloží kabinetu vyhodnocení opatření včetně případného návrhu, zda by mělo Česko k opětovnému zpřísnění přistoupit například v souvislosti s vánočními svátky. Rakušan koncem dubna oznámil, že kvůli mistrovství světa v hokeji, fotbalovému mistrovství Evropy v Německu či olympiádě v Paříži zvýší Česko do konce září bezpečnostní opatření.
Policisté například na některých místech posílili své počty či vybavení. „Ke 30. září opatření v této podobě skutečně končit budou. Do 31. října pak má ministerstvo vnitra předložit vládě vyhodnocení opatření,“ uvedl Rakušan.
Společná zpravodajská skupina pak navrhne další postup. „Včetně toho, zda nějaká opatření budeme posilovat třeba před vánočními svátky, které také bývají exponované,“ dodal.
Kabinet na základě doporučení společné zpravodajské skupiny v dubnu nezvýšil stupeň ohrožení terorismem. V Česku platí od března 2016 první stupeň ohrožení, který tehdy kabinet vyhlásil v reakci na teroristické útoky v Bruselu.
Vznik čtyřstupňového systému výstrahy schválila vláda v lednu 2016, ministerstvo letos v dubnu dostalo za úkol stávající systém posoudit a v případě nutnosti navrhnout revizi.
Rakušan nechtěl prozrazovat, zda změny v systému navrhne. „Já bych to nechal na toho 31. října, i toto bude součástí naší zprávy,“ uvedl. Úprava stupně ohrožení terorismem je podle Rakušana věcí, která má potenciál vyvolat paniku. „Nemáme žádnou zprávu z bezpečnostní komunity, že by ČR nyní hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí. Taková zpráva prostě neexistuje,“ zdůraznil.
I když se bezpečnostní situace může zdát vyhrocená, loňské statistiky podle Rakušana v Česku ukázaly reálný pokles kriminality v podstatě ve všech jejích segmentech. „V roce 2023 jsme také po dlouhých letech neměli vyhlášený žádný krizový stav, ten rok proběhl mnohem klidnějším způsobem a kriminalita nestoupá ani letos,“ uvedl. Přes objektivní zklidňování situace se podle Rakušana snaží pocit strachu živit populisté, kteří pak nabízejí svou ochranu. „To je stará osvědčená metoda, v současné době ovšem navýsost nezodpovědná,“ dodal.
Opatření po střelbě na FF UK budou do tří let
Rakušan také řekl, že opatření zaměřená na posílení vnitřní bezpečnosti Česka po loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) by se měla dostat do praxe v příštích dvou až třech letech.
Skloubí se podle něj i s plány ze strategie Policie 2030, což je vize policejního sboru, který se přizpůsobuje moderním trendům a hrozbám, jako jsou například terorismus či kyberkriminalita. Rakušan v lednu předložil návrh 33 opatření týkajících se ministerstev vnitra, zdravotnictví a školství či policie a hasičů, která dostal za úkol rozpracovat.
Kabinet pak o prázdninách projednával celkově sedm desítek opatření, seznam ale obsahoval i plány opatření, které nesouvisí přímo s událostí na FF UK. Na uvedení opatření do praxe se pracuje podle Rakušana průběžně a s jejich zavedením se počítá v horizontu dvou až tří let. „Plánujeme postupný náběh tak, jak se je povede implementovat,“ uvedl.
Rakušan řekl, že od tragické události a vypracování opatření pozoruje velké posuny. „Skupina, která se zabývala preventivními programy, školeními, ochranou měkkých cílů, na ministerstvu vnitra existovala i před tím drastickým a hrůzným činem na FF UK, nicméně ten zájem z akademického prostředí takový nebyl,“ uvedl.
Podle Rakušana stouplo množství nácviků a aktualizovaly se bezpečnostní postupy. „Na základě vyhodnocení práce policie se stanovují i vnitřní komunikační manuály se školami, s provozovateli všech měkkých cílů, aby věděli, komu volat a podobně,“ dodal.
Pracuje se na posílení soustavy takzvaných prvosledových hlídek, které k nejzávažnějším událostem přijíždějí ještě před zásahovou jednotkou. „Naplánováno jich máme téměř 250, v současné době se reálný počet pohybuje kolem 210,“ upřesnil.
U výdajů na opatření se podle něj nemůže vést diskuse, zda na ně budou peníze v rozpočtu. „Já to prostě chápu jako mandatorní výdaje,“ uvedl. Ministerstvo vnitra by mělo v příštím roce hospodařit se 105 miliardami korun, což znamená růst o 5,5 miliardy. Na letošní rok dostalo vnitro původně 97,4 miliardy, navýšení o 1,95 miliardy korun se dočkalo v červenci.
Zavádění opatření se sladí i se strategií Policie 2030, která má být vizí policie přizpůsobené moderním trendům. Rakušan v té souvislosti zmínil teroristické hrozby, kybernetickou kriminalitu, ale také třeba kvalitní vzdělávání policistů v otázce domácího násilí.
Připomněl i program „bezpečné cesty dětstvím“, chystaný ministerstvy vnitra a školství ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Ten počítá se zlepšením psychosociální práce ve školách či školeními pro jednání s dětmi pro lidi v různých oborech tak, aby věděli, jak poznat dítě v ohrožení. Čtyři pětiny pachatelů činů podobných tomu na FF UK trpěly šikanou, domácím násilím či brutální výchovou, zmínil. Cílem je takovým jevům předcházet.
