náhledy
Jako byste se ocitli v londýnském podzemí ve filmu o Sherlocku Holmesovi. Červené pálené cihly a ozdobné kovové zábradlí není nic, co v české metropoli běžně potkáte. A přitom se světová rarita nachází přímo v srdci Prahy – pod Staroměstskou radnicí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Cizinecký vstup, který se na jediný den otevře veřejnosti 15. září, je součástí pražského kanalizačního systému. Už na první pohled to ale není jen obyčejná stoka. Stojí za ním anglický inženýr William Heerlein Lindley, který začal systém budovat v roce 1900. „Na svou dobu je masivně předimenzovaný, navržen byl v době, kdy Prahu obývalo jen něco málo přes půl milionu lidí. Dnes nás tu bydlí skoro trojnásobně a Lindleyho systém to bez problémů zvládá,“ říká vedoucí střediska provozu kanalizační sítě Pražských vodovodů a kanalizací Milan Zeliska.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nejstarší podobná kanalizační soustava je v Londýně. Z té si nejspíše Angličan Lindley vzal inspiraci pro svůj pražský výtvor.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vlevo sem přitéká ulice Celetná, uprostřed Michelská a vpravo Melantrichova.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Při běžném průtoku korytem je hloubka proudící vody okolo 30 až 35 centimetrů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kanalizace navržená Angličanem Lindleyem přečkala i nejtěžší zkoušku při povodních v roce 2002. Tehdy voda dostoupala „jen“ do výše začátku zábradlí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Stoka má celkem tři kilometry a končí v pražské Bubenči. Je to ale jen zlomek délky pražských kanalizací. Ty měří v celkovém součtu přes 4600 kilometrů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Cizinecký vstup se veřejnosti zpřístupní 26. září. Všechny termíny prohlídek jsou ale zabrané. „Otevřeno bude od 9:30 do 17 hodin, prohlídky budou po půl hodinách. Všechny termíny byly zarezervované během dvaceti minut,“ říká v prostorech pod Staroměstskou radnicí tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pokud vám pohled do Cizineckého vstupu přijde povědomý, nedivte se. Podle Milana Zelisky se tu něco točí neustále, zřejmě jste tak již do pražského podzemního klenotu nahlédli prostřednictvím nějakého televizního seriálu či filmu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Další trasa stoky vede pod Pařížskou ulicí, dále pak pod Čertovým mostem a pokračuje ulicí Korunovační, Stromovkou a končí až na Ústřední čistírně odpadních vod.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V boji s usazováním nečistot pomáhá i 8 milionů pálených cihel dovezených ze všech koutů Česka. Lindley je nechal do Prahy přivážet v povozech vystlaných slámou, aby se jejich povrch nenarušil. Má totiž specifickou vlastnost – cihly jsou díky němu do velké míry kyselinovzdorné. To ale neznamená, že pod pražskými ulicemi najdete vždy jen znečištěnou vodu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Usazování nečistot z velké části řeší už samotná konstrukce kanálů. Je to totiž právě profil „otočeného vejce“, který činí pražskou stoku unikátní. V dolní části je totiž kanál užší a udržuje tak silný proud, který si s sebou vše nechtěné odnese. Při jeho šířce 160 centimetrů a výšce 240 centimetrů navíc není problém ho očistit hadicemi či ručně. Podobný profil mají už jen kanály ve Vídni, tam ale vejce „sedí“ na svém širším konci.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Dříve si museli pražští technici vystačit s přirozeným spádem kanálu, v němž se slévají splašky z půlky Žižkova a Starého Města. Sloužila k tomu jednoduchá vrátka, která se uzavřela, načež se za nimi začala rychle kumulovat voda. Když je technici otevřeli, proud vody spláchl většinu nečistot dál.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Oválný průřez dává nahlédnout dolů na korytem běžící splašky. Ve vedlejší komoře je vidět, že sem odpadní vody proudí ze třech dalších stok. Zleva sem přitéká Celetná, uprostřed Michelská a vpravo Melantrichova. Není tu ale zdaleka takový zápach, jaký byste možná v pražském kanále čekali. „V okolí se nachází stovky restaurací, často se nám tady tak nashromáždí tuky,“ podotýká Zeliska a ukazuje na nažloutlé usazeniny na okolních březích. Občas se musí taková horda tuku „prošťouchnout“, proto není manuální práce pro slabé povahy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Cizinecký vstup si nechal postavit císař František Josef I. jako ukázkovou místnost pro zahraniční návštěvy. Nikdo ze vzácných hostů ho ale nikdy neviděl.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vede nás do podzemí nejprve dveřmi se zlaceným zdobením, které se nachází hned u paty staroměstského orloje. Dřív tu bývaly turistické informace a prodej lístků, dnes je vchod používaný pro vstup do podzemí. „Sem tam jsme museli něco opravit, ale jinak je všechno původní,“ chlubí se Zeliska.
Autor: Petr Topič, MAFRA