Ruku na srdce, kdyby mimozemšťanů nebylo, náš život, slovník i Hollywood by byly chudší. I český politik je schopen slibovat koalici s Marťany, i v nejtužším stalinismu bylo možné natočit Hudbu z Marsu, takže hollywoodským slátaninám typu Den nezávislosti či Kontakt se už nedivíme. Nedivíme se ani tomu, že avizujeli NASA objev týkající se života, média z toho automaticky udělají život mimozemský. A pak to zklamání, že není.
Důležitější je jiná věc. Zatímco o nepozemšťanech toho víme stále tolik co H. G. Wells, bouřlivě se mění definice života jako takového. Objev bakterie živící se arzenem, který oznámila NASA, by před čtyřiceti lety byl revolucí. Ale od roku 1977, kdy známe ekosystémy „černých kuřáků“ na dně moře, prosperující při teplotě 400 °C, bez světla a bez kyslíku, je to jen kamínek do mozaiky. Extremofilní bakterie žijí v gejzírech, ropných vrtech i skalách pod mořským dnem. Je to život, nebo ne? Podle sto let staré učebnice není, podle dnešní je. Jak bude definován život v učebnicích našich vnuků? Odpovědět na tuhle otázku je těžší než spekulovat, zda objevíme na Marsu stopy života nebo si potřeseme chapadlem s ufony.
