Nikdo nezískal tolik prvenství ve výročních anketách jako Animal Collective. Čím tak uhranulo album Merriweather Post Pavilion publikum mnoha zemí? Snad kombinací energických a v pocitu jasně slunných písniček s něčím už méně přírodním: zvukovým odkazem k „rave“ taneční scéně, která nevadí mladým a přivolává nostalgii těch, kteří jí naslouchali v 90. letech. Deset měsíců po albu, které by nám neměl zprotivit ani úspěch, vychází jeho dohra: klidnější, podvečernější titul Fall Be Kind. Už ne taneční pulz, místo toho abstraktní snění, flétničky jako z koledy, sampl zapůjčený samotnými Grateful Dead. Podivnost staveb a zvuků můžeme připodobnit třeba k Beatles v období Revolveru či Bílého alba. Novinka je sice formálně pětipísňové EP, ale má sedmadvacet nepromarněných minut, což je víc, než najdeme na leckterém long play „elpí“. Meziformát „ípíčka“ vůbec slaví čilý návrat. Doporučit lze novinku songwritera Selfbrushe, EP For a New Mother, ale třeba i sofistikovanou palbu Mika Vainia (z dua Pan Sonic), který čtveřici skladeb na novém EP nazval průrazně: Germáni, Gótové, Barbaři a Vandalové!
V éře, jež klasickému albu hází klacky pod nohy, prostě hudba uhýbá k zajímavým změnám.
Animal Collective: Fall Be Kind EP. Domino Records / Day After, prosinec 2009
