Slib Daně nezvýšíme
Pětikoalice před volbami do Sněmovny v roce 2021 na billboardech slibovala, že nebude zvyšovat daně. „Žádné zvyšování daní! Stát musí šetřit na sobě, ne na lidech,“ uvedla například na sociální síti KDU-ČSL 20. května 2021. Ke svému příspěvku ještě doplnila, že Česko se musí vrátit k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů.
„Zpřísníme rozpočtová pravidla a rozpočet už nebude trhacím kalendářem, který vláda nebere vážně. Vystavíme stopku zvyšování vládních výdajů,“ stálo v příspěvku lidovců.
Nebudeme zvyšovat daně!
Pro společnost, ekonomiku i stát je lepší, když peníze mají k dispozici lidé a firmy. Věříme, že právě lidé a firmy vědí nejlépe, jak své peníze utratit.
Podobně se vyjadřovala i ODS. „Pro společnost, ekonomiku i stát je lepší, když peníze mají k dispozici lidé a firmy. Věříme, že právě lidé a firmy vědí nejlépe, jak své peníze utratit,“ hlásala 10. května 2022 ODS na Facebooku.
Vedle toho sám premiér Petr Fiala loni v říjnu v pořadu Napřímo pronesl, že jeho vláda nebude zvyšovat daně domácnostem. „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka,“ zdůraznil tehdy v pořadu.
Změna Zavedení nemocenského pojištění
To však nedodržela opětovným zavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance, a to ve výši 0,6 procenta. To má do státní kasy přinést zhruba 13 miliard korun. Pokud zaměstnanec bere průměrnou mzdu, tak mu ze mzdy stát vezme zhruba 250 korun. Více si však připlatí vysokopříjmoví zaměstnanci. Pro zaměstnavatele zůstane sazba 2,1 procenta.
Úprava daně z příjmů fyzických osob znamená posun prahu 23 procent daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Průměrná mzda je nyní zhruba 40 tisíc korun. Vyšší daň tedy budou nově platit zaměstnanci s platem zhruba ve výši od 121 tisíc korun, nyní je to zhruba od 161 tisíc korun.
Slib Nízké zdanění práce
Pětikoalice v předvolebních slibech uváděla, že politiku bude vždy stavět na principu nízkého zdanění práce, které urychlí dohánění západních mezd. „Usnadníme život živnostníkům a malým a středním firmám a vytvoříme atraktivní prostředí pro klíčové partnery,“ zněl jeden z předvolebních bodů.
Změna Zdanění právnických osob
Vedle zaměstnanců se vyšší daně dotknou i právnických osob, které čeká zvýšení z příjmů, a to z dosavadních 19 procent. Kromě toho se zvýší odvod OSVČ. V letech 2024 až 2026 by se měl minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ zvýšit z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy.
Slib Zdanit víc nemovitosti je nebezpečné
Na začátku srpna v roce 2021 současný ministr financí Zbyněk Stanjura na sociální síti zdůraznil, že nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný.
Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí jsou právě nájemníci. To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně. Více na www.spolu21.cz
„Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí jsou právě nájemníci. To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně,“ uvedl v minulosti ministr financí.
Změna Zvýšení až na dvojnásobek
Jenže balíček s úsporami počítá se zvýšením daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek, což by mělo do státní kasy přinést asi 9,3 miliardy korun. „Budeme v průměru členských zemí Evropské unie,“ řekl Stanjura na čtvrteční tiskové konferenci.
Například za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 nyní majitel zaplatí asi 1 700 korun ročně, nově bude platit cca 2 500 korun. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 korun, nově to bude asi 1 200 korun. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 korun s tím, že nově to bude zhruba 1 450 korun.
Od roku 2025 dále vláda navrhuje zavést podle růstu inflace automatický valorizační mechanismus daně takzvané inflačním koeficientem. Tímto krokem se má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá.
Odvolaný slib Náhradní doba studia
V původním programovém prohlášení z ledna 2022 ohledně důchodového systému například pětikoalice slibovala do náhradní doby vrátit dobu studia. Jednoduše by to znamenalo, že roky, které studen tráví třeba na vysoké škole by se mu započítávaly do důchodu.
Z aktualizovaného programového prohlášení z března letošního roku však daný bod zmizel.
Upravené sliby Motivační odpočty
Pětikoalice v původním programu ohledně podpory zaměstnanců a podnikání také slibovala, že částečné úvazky podpoří snížením odvodů sociálního pojištění. „Podmínky daňových slev a odpočtů nastaví motivačně s rozumnými mezními daňovými sazbami,“ stálo v textu.
Jenže v aktualizovaném programu již vypadla druhá věta o daňových slevách.
Upravené sliby Valorizace důchodů
„Úsporná opatření vlády budou sociálně citlivá, zejména s ohledem na priority v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů,“ slibovala v původním programu pětikoalice.
Jenže do nové verze již nedodala větu ohledně valorizace důchodů.
Upravené sliby Sociální pojištění
„Snížíme sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body, za předpokladu konsolidovaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí,“ psalo se v programovém prohlášení z ledna 2022.
V současném však daný bod chybí.
Upravené sliby Transparentnost financí
„Provedeme revizi v oblasti regulace cen. V oblastech, kde je nezbytně nutné ji ponechat, zajistíme, aby dopady na regulované subjekty, odvětví i spotřebitele byly přiměřené. Odstraníme problematické duplicity v pravomoci vykonávat cenové kontroly a kompletně revidujeme předpisy pro oblast cenové regulace a cenové kontroly,“ sliboval původní program.
Stejně tak pětikoalice původně uvedla, že chce provést komplexní revizi systému kontrol veřejných prostředků s důrazem na posílení prvků hospodárnosti, efektivity a účelnosti a na snižování administrativní zátěže na straně kontrolovaných osob.
Oba body však z aktualizovaného prohlášení vypadly.
Úsporný balíček„Ozdravný balíček“ uvádí 58 opatření, která budou mít podle vlády souhrnný pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024–2025, a to ve výši 147,5 miliardy korun. Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení ve Sněmovně by poté mělo proběhnout před létem, aby opatření snižující deficit o 94,1 miliardy platila již od 1. ledna 2024. V balíčku se počítá mimo jiné, že stát zvýší daň z příjmu právnických osob, spotřební daň z tabáku a alkoholu, daň z hazardu i nemovitostí, znovu zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance a zvedne odvody živnostníků. Daň z přidané hodnoty má mít dvě sazby místo nynějších tří, zruší se 22 daňových výjimek. Snížené sazby DPH se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky sloučení sazeb se sníží o tři procentní body DPH na zdravotnické prostředky, potraviny či bydlení. Základní sazba DPH zůstane na 21 procentech, DPH na knihy bude mít nulovou sazbu. Na polovinu se sníží státní podpora stavebního spoření, roční dálniční známka zdraží z 1 500 na 2 300 korun. Snížit schodek veřejných financí mají ale především úspory, hlavně omezení státních dotací, uvedl ve středu premiér Petr Fiala. První čtení vládního konsolidačního balíčku by ve Sněmovně mělo být na přelomu června a července, tedy ještě před parlamentními prázdninami. Druhé a třetí čtení by se mělo uskutečnit na podzim. Vláda by měla balíček projednat v půlce června. V pátek to uvedl předseda poslaneckého klubu koaliční KDU-ČSL Marek Výborný. |
