Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Česko

Vláda by mohla nově dostat možnost vyhlásit i stav nebezpečí, říká Hamáček

Vicepremiér, ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček vystoupil 1. dubna 2020 v Praze na tiskové konferenci po jednání krizového štábu. foto: ČTK

Ústavní zákon o bezpečnosti ČR by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Novinářům to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který v pondělí návrh úprav předpisu představil novinářům po jeho projednání v Bezpečnostní radě státu (BRS). Dosud mohou stav nebezpečí vyhlašovat kraje, kabinet ale takovou pravomoc nemá. Podle Hamáčka by byl mírnější stav nebezpečí v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav.
  10:50aktualizováno  12:52

Výměna Vojtěcha by byla namístě, nahradit by ho mohl Prymula, řekl Hamáček. Důvodů ke změně je prý víc

K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v posledních měsících. „Musíme ty aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, jako je sucho nebo kyberútok,“ uvedl Hamáček.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. „Ten nejmírnější stav, kdy situace není standardní, stav nebezpečí, není možné vyhlásit z pozice vlády na centrální úrovni,“ poznamenal Hamáček. Podle novely by kabinet měl dostat možnost vyhlásit stav nebezpečí pro celou ČR nebo její část. „To nám umožní reagovat pružněji a citlivěji na krizovou situaci,“ uvedl.

Nouzový stav vyhlašuje vláda pro celé území republiky nebo jeho část v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek či bezpečnost. Vláda při tom musí vymezit, jaká práva občanů omezí a jaké povinnosti uloží. Nouzový stav může trvat nejdéle 30 dnů, prodloužit ho lze po souhlasu Sněmovny.

I ve stavu nebezpečí by měl kabinet mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování, nebylo by ale možné omezit právo na stávku. Mechanismus schvalování by měl být stejný jako u nouzového stavu včetně případného prodlužování se souhlasem poslanců. „Rozdíl je v tom, že stav nebezpečí by byl vyhlašován, pokud by nedocházelo k ohrožení značného rozsahu, je to takový předstupeň, kdy víte, že něco je špatně, ale není tam ještě značný rozsah,“ řekl náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Mlsna.

Británie hlásí téměř 40 000 úmrtí na covid-19, Španělsko pošesté prodloužilo nouzový stav

V zákonu o bezpečnosti by se také měla objevit nová úprava Ústředního krizového štábu. „Aby bylo naprosto jasné, jaké je postavení BRS a Ústředního krizového štábu. BRS je ten pracovní orgán na koncepční úrovni, který má průběžně projednávat připravovaná opatření a legislativu, krizový štáb má vládu podporovat a pomáhat v době krize,“ uvedl Hamáček.

Novela by mohla také vládě dát pravomoc požadovat při nouzovém stavu projednání návrhů ve lhůtě 72 hodin ve Sněmovně a ve lhůtě 24 hodin v Senátu. Ve stavu nebezpečí by kabinet toto právo neměl, uvedlo vnitro v tiskové zprávě. Na základě zkušeností s letošním odkladem doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku návrh také zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb.

Po dnešní prezentaci na BRS budou už v příštích dnech následovat jednání o legislativě s jednotlivými resorty. Jejich výsledkem by měly být i změny například v krizovém zákoně, zákoně o ochraně veřejného zdraví či energetickém zákoně. Za ideální by Hamáček považoval, kdyby text zákona poslalo vnitro do legislativního procesu v létě. „Věřím, že se nám povede najít shodu napříč politickým spektrem,“ dodal.

Autor:

Velvyslanectví Thajského království
Political, Cultural and Economic Affairs Assistant

Velvyslanectví Thajského království
Praha
nabízený plat: 34 310 - 39 458 Kč