„Ministerstvo financí kontroluje ceny marží. Bylo mi řečeno, že prostor v maržích není,“ uvedl po jednání vlády Babiš. Vláda proto nyní nezastropuje marže prodejců paliv.
Podle ministra dopravy Ivana Bednárika není v pořádku, když ceny pohonných hmot rostou výrazně rychleji než cena ropy.
„Něco s tím musíme dělat,“ řekl před jednáním vlády. „Určitě bych nesahal na spotřební daň,“ uvedl také Bednárik.
„Když se kouknete na Brent, jak se pohnula cena ropy, tak ten nárůst nesedí s tím, jak se nám to pohnulo na totemech,“ komentoval ceny u čerpacích stanic ministr dopravy.
O víkendu premiér mluvil o nepřiměřených ziscích rafinerií
Premiér Andrej Babiš už o víkendu avizoval, že se vláda bude zabývat cenami pohonných hmot, podle něj mají rafinérie zřejmě nepřiměřené zisky. Nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
Babiš na Instagramu odpovídal na dotazy veřejnosti. Na otázku, zda bude vláda řešit ceny pohonných hmot, řekl: „Uvažujeme o tom, protože došlo k tomu, že rafinérií je málo a vypadá to, že mají nepřiměřené zisky.“
Pohonné hmoty v Česku zdražily v uplynulých dvou týdnech. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,34 koruny, za litr nafty řidiči dají podle dat společnosti CCS průměrně 45,89 koruny.
Předchozí cenová regulace pohonných hmot platila od dubna do poloviny července kvůli zdražování ropy po zahájení bojů mezi USA a Íránem.
Minimální mzda vzroste na 24 900 korun
Vláda schválila růst minimální mzdy. Od ledna příštího roku ji zvýšila na 24 900 korun, což bude znamenat růst o 2500 korun. V roce 2028 by mohla vzrůst o další dva tisíce na 26 900 korun.
Vyplývá to z návrhu vládního nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy, který přinesl na jednání ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z ANO.
Minimální mzda se zvedá podle zákona automaticky. Do roku 2029 by se postupně měla dostat na 47 procent průměrné mzdy.
Pobírá ji asi 181 tisíc lidí, což je zhruba pět procent zaměstnanců. Mezi státy Evropské unie má český nejnižší výdělek třetí nejslabší kupní sílu.
Střídání letního a zimního času bude pokračovat
Vláda také přijal nařízení, podle kterého má i v příštích pěti letech pokračovat střídání času.
Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech píše, že se v Evropské unii negativní vliv změny času na zdraví dosud neprokázal a experti popsali jen krátkodobé potíže u několika sledovaných lidí.
„Není to v naší pravomoci,“ řekl po jednání vlády premiér Babiš.
