„Ministr Mikuláš Bek se sjezdu zúčastní, protože se jako brněnský senátor dlouhodobě věnuje tématu narovnání vztahů a smíření souvisejících s poválečným odsunem Němců. Předběžně se ministr Bek zdrží jeden den,“ uvedla Lednová.
Podle předběžných plánů bude Bek v Řezně jeden den, a to v neděli, kdy s hlavními projevy vystoupí bavorský premiér Markus Söder a nejvyšší sudetoněmecký politický představitel Bernd Posselt.
Letošní sjezd pořádají sudetští Němci v Řezně od 26. do 28. května. Na sjezdu udělí své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV., českému sociálnímu demokratovi Liboru Roučkovi a německému diplomatovi Christianu Schmidtovi. Ocení je tak za jejich roli ve sbližování národů střední Evropy.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15 000 až 30 000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.
4. května 2023 |
Na sudetoněmecký sjezd zatím přijeli jen dva členové české vládyMikuláš Bek (STAN) se stane teprve třetím členem české vlády účastnícím se tradičního setkání sudetských Němců. Prvním byl v roce 2016 tehdejší ministr kultury Daniel Herman. V projevu (který zahájil oslovením „milí krajané“) připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu a vyjádřil nad událostmi lítost. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt tehdy řekl, že Hermanova přítomnost znamená, že česká vláda odmítla princip kolektivní viny uplatněný při odsunu. V roce 2017 se tohoto sjezdu jako zatím nejvýše postavený český politik účastnil vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prohlásil tehdy, že se už nikdy nesmí opakovat vyhánění lidí z jejich domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu. Řekl také, že se nepřijel omlouvat ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván. Bělobrádek se na sjezd vrátil už jen v roli poslance loni v červnu. Na setkání prohlásil, že Češi a Němci jsou Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Před jeho vystoupením poprvé na sudetoněmeckém sjezdu zazněla česká hymna. Bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země po druhé světové válce nad vysídlenými sudetskými Němci převzala záštitu, to označil za důležitý symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Krátká tradice účasti českých ministrů na sudetoněmeckém sjezdu začala během úřadování premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), za jeho nástupce v křesle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO; ve funkci 2017-2021) ale zase skončila. V létě 2018 sice zavítal český velvyslanec v Německu Tomáš Jan Podivínský na setkání sudetských Němců v bavorském Würzburgu (odlišná akce od jarního sjezdu), nepronesl ale původně plánovanou zdravici. Podle bavorské televize BR bylo rozladění mezi Prahou a Berlínem po prohlášení kancléřky Angely Merkelové, že pro vyhnání Němců po druhé světové válce neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění. První smířlivá gesta vůči odsunutým Němcům se datují krátce před 17. listopad 1989, kdy tehdejší disident Václav Havel v dopise německému prezidentovi vyslovil politování nad touto epizodou společných dějin. Svůj názor Havel zopakoval i krátce před svým zvolením hlavou státu a stál za ním i později. Jeho výroky o tom, že poválečný princip kolektivní viny byl nemorální a že by se Češi měli odsunutým Němcům omluvit, vyvolaly na české politické scéně řadu protestů. Naopak německá strana Havlův přístup k odsunu (Němci označovanému jako vyhnání) přivítala. |
