Dánsko, které nyní předsedá Evropské radě, plánovalo o klimatickém plánu hlasovat ve čtvrtek. Česko záměr zablokovalo spolu s Německem, Francií, Itálií, Polskem a Rakouskem.
O návrhu Evropské komise na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990 budou kvůli nedostatečné podpoře muset jednat v říjnu na Evropské radě premiéři a prezidenti jednotlivých členských zemí. „Od počátku jsme se k návrhu stavěli kriticky, jeho přijetí by vedlo ke snížení konkurenceschopnosti,“ řekl po jednání vlády Fiala. Plán podle něj není realistický.
Klimatické cíle musejí podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL vycházet z technologických možností. Česko má k navrženým cílů výhrady kvůli ocelářství, chemickému průmyslu a výrobě cementu.
„Jsme připraveni jednat o realistických a férových opatřeních, která přinesou snížení emisí a současně budou chránit občany a ekonomiku,“ uvedl předseda vlády. Podle něj se snaží napravit chyby kabinetu svého předchůdce a šéfa Andreje Babiše.
Návrh Evropské komise, proti němuž se Česko spolu s dalšími zeměmi postavilo, podporují podle diplomatů citovaných agenturou Reuters Dánsko, Španělsko nebo Nizozemsko.
Pokud se státy Evropské unie nedohodnou do poloviny září, zmeškají lhůtu stanovenou OSN, podle které mají všechny země představit své nové cíle před klimatickou konferencí COP30, která se bude v listopadu konat v Brazílii.
Dobrá připravenost zamezila až 80 procentům následků povodní, říká Hladík
Vláda měla na programu závěrečnou zprávu z projektu Vyhodnocení povodně v září 2024. Povodně postihly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Odhadované náklady na prvotní obnovu území v Česku jsou 70 miliard korun. Nejvíce povodně zasáhly Jeseník, Opavu a Krnov.
„Díky dobré připravenosti jsme zabránili sedmdesáti až osmdesáti procentům následků povodní,“ řekl po jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL. Zdůraznil, že fungování integrovaného záchranného systému je v Česku na vynikající úrovni.
Ministerstvo životního prostředí podpořilo více než 20 tisíc domácností částkou přes 800 milionů korun a obce získaly 1,3 miliardy korun na obnovu infrastruktury. Aktuálně resort uvolňuje další tři miliardy korun na kombinaci technických i přírodě blízkých protipovodňových opatření.
