Sněmovna projednává v pořadí už šestou žádost o prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii koronaviru. Menšinový kabinet ANO a ČSSD pro ni tentokrát podporu v dolní komoře nemá.
„Jakékoli uvolnění je jako otevřít stavidla velké vodě,“ varoval Blatný. Lze podle něho jít na břeh řeky a proti velké vodě demonstrovat. „Ale velká voda nás smete,“ prohlásil.
Bez restrikcí kvůli naplnění nemocnic podle Blatného nebude kam převážet pacienty a nebude možné plánované širší otevření škol. Blatný také varoval, že okolní země zavřou hranice s Českem. Situace nakonec podle něho vyústí přes stavy nebezpečí vyhlášenými krajskými hejtmany ve vyhlášení nového nouzového stavu.
Pokud Sněmovna souhlas s prodloužením stavu nouze dá, vláda bude podle Blatného dál pracovat na tom, aby se v březnu vrátila do škol část žáků. Obecně zmínil „kultivaci“ restrikcí a náhrad podnikatelům. „Uděláme vše pro to, aby se nákaza nešířila do celé země,“ řekl. Blatný také uvedl, že do dvou týdnů by mohl být předložen návrh pandemického zákona ke zvládání koronavirové krize.
Zopakoval, že epidemii vyřeší očkování. Koncem března by podle Blatného měli být naočkováni lidé starší 80 let a v létě většina obyvatel. Nynější stav přirovnal k cílové rovince, na níž by bylo škoda upadnout.
Babiš jedná s šéfy sněmovních stran
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve sněmovně potvrdil, že menšinová vláda ANO a ČSSD nemá v dolní komoře hlasy pro další prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií koronaviru. Opozici požádal o jednání. Kvůli schůzce předsedů sněmovních stran byla vyhlášena přestávka, poslanci se opět sejdou v 10:10.
Babiš označil epidemiologickou situaci za dramatickou, zdravotnictví je podle něho na pokraji sil. Pokud nebude nouzový stav prodloužen, zdravotnictví zkolabuje, varoval. Opozici prosil ministerský předseda o nalezení kompromisu, aby se, jak uvedl, zabránilo katastrofě, která by v případě neprodloužení nouzového stavu nastala.
Ve středu Babiš řekl, že kdo nebude ve sněmovně hlasovat pro prodloužení nouzového stavu, bude zodpovědný za smrt lidí. Zástupci opozice ale viní z odpovědnosti za současnou situaci kabinet.
Vláda požádala o souhlas dolní komory s prodloužením nouzového stavu o dalších 30 dnů, tedy do úterý 16. března. Nyní končí nouzový stav s nedělí 14. února. Je na něj vázána drtivá většina vládních restrikcí k omezení šíření covidu-19. Některé z nich by v případě ukončení nouzového stavu bylo možné vydat podle jiných právních předpisů.
Žádost je v pořadí šestá. V minulých případech podpořili kabinet poslanci KSČM. Nyní pro žádost stejně jako ostatní opoziční strany hlasovat nechtějí.
sněmovna zatím ani neschválila návrh programu schůze. Ještě před debatou o prodloužení nouzového stavu by mohla zrychleně projednat vládní předlohy o příspěvku lidem v covidové karanténě a o zapisování přestupků proti krizovému zákonu do jejich registru.
Později, po vystoupeních kritiků vládní žádosti, Blatný uvedl, že nechápe nedůvěru a odpor k nouzovému stavu. „Nevím, proč je nouzový stav takový červený hadr. Když ho dáme pryč, regulérně se střelíme do nohy,“ řekl. Stav nouze označil ministr za technikálii, která jen říká, jakým způsobem lze dále postupovat.
Konec nouzového stavu donutí vládu změnit opatření- Nouzový stav opravňuje vládu přijmout mimořádná opatření stanovená zvláštními zákony.
- Konec nouzového stavu by znamenal konec současného protiepidemického systému PES, který podle vlády ke svému fungování vyžaduje trvající nouzový stav. Systém PES rozeznává pět stupňů rizika, na každý stupeň jsou navázána konkrétní opatření. Systém má pouze orientační funkci, nařízení musí vždy přijmout vláda.
- Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) všech pět pásem rizika vyžaduje nouzový stav především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Blatný také uvedl, že bez existence nouzového stavu by byla opatření z tabulky bezcenná.
- Podle médií konec nouzového stavu donutí vládu změnit protiepidemická opatření. "Pokud poslanci neschválí prodloužení nouzového stavu, vláda nebude moci udržet protiepidemická opatření v současné podobě. Pokud ovšem vláda nesáhne k ústavně spornému řešení a nevyhlásí nouzový stav i proti vůli Sněmovny," píší například Novinky.cz s tím, že právníci se shodují, že při neprodloužení nouzového stavu by pravděpodobně musely skončit tvrdé plošné zákazy.
- Lidovky.cz napsaly, že bez nouzového stavu otevřou obchody a otěže převezmou hlavní hygienička a kraje. "Hlavní hygienik, tedy Jarmila Rážová, má relativně velké plošné kompetence: smí nařídit zavření škol, restaurací i ubytovacích zařízení. Může žádat vyčlenění lůžek na covidové účely. Totéž mohou krajské hygieny na svém území, v létě to tak bylo, když nákaza bujela na severu Moravy a jinde byl docela klid. Co hygiena nesmí, je sáhnout na volný pohyb a zavřít šmahem obchody. Krám lze opatřit závorou jen v případě, že se přímo v něm rozmůže infekce," uvedly dnes Lidovky.cz.
- Možnost, že by kabinet znovu vyhlásil nouzový stav, pokud by Sněmovna jeho další trvání nepodpořila, označili právníci oslovení ČTK za protiústavní.
- Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl ČTK, že kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu.
- Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zákon o ochraně veřejného zdraví neumožňuje vyhlásit plošné zákazy. Ministerstvo školství ČTK sdělilo, že školy by i bez prodloužení nouzového stavu mohly zůstat zavřené podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
- Soud například v listopadu zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soudem zrušené opatření nahradilo ministerstvo jinou verzí a zaneslo do něj několik mírných úprav.
- V říjnu pražský městský soud zrušil rozhodnutí pražské hygienické stanice, které v září zakázalo osobní přítomnost vysokoškolských studentů na výuce. Rozhodnutí hygieniků bylo účinné od 21. září, trvat mělo do konce října. Vysoké školy jsou od 14. října uzavřené podle rozhodnutí vlády.
- Na jaře pražský městský soud zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Byla vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu je měla vydávat vláda podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil.
- Podle zákona o krizovém řízení lze za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu za určitých okolností na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit například právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí, vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území, právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru, právo provozovat podnikatelskou činnost, či právo na stávku.
- Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit například evakuaci osob a majetku, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech, ukládání pracovní povinnosti či bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů.
- Vláda je v době trvání nouzového stavu mimo jiné také oprávněna nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, přijmout opatření k ochraně státních hranic a k pobytu cizinců, nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, nařídit vykonávání péče o děti a mládež či nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému.
- Nouzový stav také opravňuje vládu nařídit zákaz nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, provádění veškerých plateb z ČR do zahraničí, ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí a řady dalších finančních transakcí.
- Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji.
|
