Návrh zákona počítá se zavedením registru, do něhož by se povinně zapisovaly organizace a subjekty s jakoukoli formou zahraničního financování nebo vazbami na zahraničí. Registr by spravovalo ministerstvo spravedlnosti. Vládní poslanci zároveň upozorňují, že finální podoba zákona zatím neexistuje a návrh je stále ve fázi diskuse.
Kritiku připravované novely ze strany opozice zmínil například bruselský server Politico. Vytvoření veřejného registru nevládních organizací označil za jednu z klíčových priorit vlády Andreje Babiše. Současnou českou vládu zároveň popsal jako pravicovou.
Server The European Conservative napsal, že by se Praha mohla zařadit mezi středoevropské metropole, které jsou „v napětí s Bruselem ohledně role nevládních organizací ve veřejném životě“.
Podle serveru návrh zákona vyvolal ostrý spor mezi „suverénním blokem a liberální opozicí“. Připomíná také kritiku, podle níž jde o krok směrem k autoritářství, útok na občanskou společnost nebo snahu následovat maďarský či ruský model. Oznámení o přípravě zákona podle serveru vyvolalo v Česku „politickou krizi“.
Německá stanice Deutsche Welle informovala o záměru české vlády v souvislosti s nadcházející demonstrací Milionu chvilek pro demokracii na Letenské pláni. „Praha se připravuje na sobotní demonstraci, která by mohla být jednou z největších v českém hlavním městě za poslední roky,“ uvedla.
Server zároveň připomněl, že Letenská pláň byla v listopadu 1989 jedním z hlavních dějišť demonstrací. Doplnil také kritiku ze strany českých nevládních organizací. Podle organizace Člověk v tísni by připravovaný zákon mohl odradit občanskou společnost od činnosti a dát státu rozsáhlé kontrolní pravomoci bez dostatečných záruk.
Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, pro Deutsche Welle uvedl, že Česko je svobodná demokratická země s platnými zákony. Připravovanou normu ale označil za nástroj, který autoritářské režimy používají k ovládání společnosti. „Ne nadarmo se mu říká ruský zákon.“
„Pokud to porovnáme, asi 70 až 80 procent nástrojů a opatření prvního návrhu je podobných ruskému zákonu o zahraničních agentech,“ doplnil Pánek.
Podle serveru Euractiv návrh zákona vyvolává rozsáhlou kritiku, že jde o kopii kontroverzních zákonů o „zahraničních agentech“, jaké platí například v Rusku nebo Maďarsku.
Připomíná také podobné kroky v regionu. V Maďarsku byl zákon o transparentnosti organizací v roce 2020 zrušen Soudním dvorem EU, zatímco na Slovensku obdobnou legislativu zrušil Ústavní soud.
„Tato kontroverze prohloubila politické rozdělení v Praze a vyvolala obavy, že by se země mohla ubírat směrem k právním sporům podobným těm, které jsme viděli jinde v Evropě,“ napsal Euractiv.
„Tady nejsme v Rusku,“ zní z opozice
Na přípravě zákona se podílí poslanec Jindřich Rajchl (SPD) spolu s poradkyní premiéra pro oblast svobody projevu Natálií Vachatovou. Ta nedávno uvedla, že se kvůli připravovanému zákonu stala terčem útoků.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že jeho vláda nechce financovat politické neziskové organizace, z nichž mnohé podle něj získávají peníze ze zahraničí. Podle něj není možné, aby se zapojovaly do „politického boje“.
Po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem zároveň odmítl tvrzení, že by novela vznikala pod ruským vlivem. „S Ruskem to nemá nic společného,“ řekl.
Naopak opoziční poslanci a poslankyně premiéra vyzvali, aby přípravu zákona zastavil. „Vidíme pokus o likvidaci demokracie. Je za pět dvanáct,“ prohlásil předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
K výzvě se připojil také předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Premiér se obklopil lidmi, kteří vzhlížejí k Putinovi, a tohle je výsledek. Vyzývám Andreje Babiše, ať okamžitě a důrazně ukončí tyto nápady. Tady nejsme v Rusku,“ uvedl.
