Nečas po podpisu novinářům řekl, že vláda postupovala přísně podle práva, ustanovení zákona o církevních restitucích jsou podle něj v souladu s českou ústavou.
"Předpokládám, že Ústavní soud bude postupovat uvážlivě, moudře a spravedlivě, a tudíž nezruší ustanovení tohoto zákona," prohlásil předseda vlády.
Není prý potřeba politizovat činnost Ústavního soudu a dělat z něj třetí komoru parlamentu. "Nevím proč hrát politické tanečky podle muziky, kterou píská sociální demokracie," prohlásil Nečas. Sociální demokraté ve čtvrtek večer vyzvali Ústavní soud, aby předběžným opatřením podpis zakázal.
Soud zatím nerozhodl o trojici stížností na církevní restituce. Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí.
Za zabavený majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci, stát jim naopak postupně přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. Finanční odškodnění jako jediná ze 17 obcí, které na něj mají nárok, nepřijala Bratrská jednota baptistů.
Akt spravedlnosti
"Jedná se především o akt spravedlnosti, protože jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé," uvedl Nečas na tiskové konferenci po podpisu smluv.
PSALI JSME: |
Samotný podpis dokumentů se odehrál bez přítomnosti médií, tisk si údajně nepřáli zástupci některých církví. Novináři s nimi neměli možnost hovořit ani při příjezdu do budovy úřadu vlády. Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, který chtěl v pátek osobně vyzvat náboženské činitele, aby smlouvy nepodepisovali, sídlo vlády charakterizoval jako "zabarikádované".
Stížnosti k Ústavnímu soudu
Podobu vyrovnání s církvemi tvrdě kritizovali opoziční sociální demokraté, komunisté i Věci veřejné. Všechny tři strany podaly stížnost na zrušení restitucí k Ústavnímu soudu. ČSSD ve čtvrtek soud také požádala, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv. ÚS však o její žádosti nestačil rozhodnout, jeho plénum se sejde až příští týden.
Podle ČSSD se vláda možná snaží vytvořit tlak na soud, aby rozhodoval až po podpisu smluv. Podobný názor vyjadřovalo v pátek šest lidí s transparentem, kteří protestovali před Strakovou akademií. Podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška by bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv nespěchala a počkala na rozhodnutí soudu. S podpisem by prý vyčkal i nastupující prezident Miloš Zeman (SPOZ).
Plánovaný termín
Vláda důvod k otálení neviděla. Nečas řekl, že termín podpisu byl dlouhodobě plánován. Nečeká prý, že by Ústavní soud restituce zrušil, z instituce by se podle něj neměla dělat třetí komora Parlamentu.
Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd.
Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou.
Církevní restituce:Zákon o církevních restitucích počítá vedle finanční náhrady i s vydáváním majetku v hodnotě zhruba 75 miliard. Církve a náboženské společnosti jej mohou dostat, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Jedinou ze 17 náboženských organizací, která odmítla finanční náhradu od státu, je Bratrská jednota baptistů, jíž mělo připadnout téměř 228 milionů korun. Za komunistického režimu prý baptisté, kteří mají v Česku zhruba 2500 aktivních členů, utrpěli zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chtějí vrátit k samofinancování sborů. Peníze, které se této církvi nevyplatí, zůstanou státu. |
