Nově bude odepřen vstup ruským občanům, kteří na české území přijíždějí přes vnější schengenské hranice, tedy i přes české mezinárodní letiště, za účelem turistiky, sportu či kultury. Opatření se bude vztahovat na cestující s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli státem Evropské unie.
Vláda jednala i o programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině pro příští tři roky. „Musíme být připraveni, až skončí válka,“ řekl ministr zahraničí. V příštích třech letech by na to mělo každý rok Česko dát půl miliardy korun. Na Ukrajině by se mohlo zapojit do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti.
Denní příspěvek na ubytování uprchlíka z Ukrajiny by mohl od listopadu kvůli energiím vzrůst o 100 Kč na 300 a 350 Kč podle zařízení.
Ministři projednali také dvojici vládních nařízení, která počítají s tím, že by Ukrajinci mohli žádat o oprávnění k pobytu v Česku za účelem studia, i když obdrželi dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. „To dosud možné nebylo,“ řekl ministr Lipavský.
Nově také budou mít výjimku ze zákazu vydávání víz Bělorusové, kteří si podají žádost o pobytové oprávnění kvůli studiu na vysoké škole na základě stipendií poskytovaných Českem, Evropskou unií nebo mezinárodními organizacemi. „Je to první krok vstřícný k běloruské mládeži,“ uvedl po jednání vlády šéf české diplomacie,
Před Strakovou akademií se v době, kdy jednala vláda, sešli demonstranti požadující demisi kabinetu Petra Fialy. Skandovali „hanba vládě“, „demisi“ či „chceme s vámi mluvit, pojďte dolů“.
