Sám Kumpera reagoval na rozsudek s úsměvem. "No konečně," prohlásil poté, co vyšel ze soudní síně. Poté prozradil, že by na zámku rád vybudoval rodinné muzeum. Žít se ale prý v areálu nechystá.
Stát zabavil zámek v roce 1948 podle takzvaných Benešových dekretů. Kumpera ale přesvědčil úřady, že poválečné vyvlastnění bylo protiprávní. Pozemkový úřad vydal začátkem loňského roku rozhodnutí o navrácení nemovitostí. Právníci státu předběžnou žalobou dosáhli loni v březnu "zmrazení" vydaného majetku.
Posledním majitelem zámku ležícího při východním okraji Prahy byl inženýr Antonín Kumpera, který působil za první republiky jako ředitel Waltrovky. Koloděje koupil před válkou. V roce 1947 objekt převzalo ministerstvo vnitra a zřídilo tu školu Sboru národní bezpečnosti. V 50. letech bylo v podzemí zámku také vězení komunistické StB. V této době zde byli vězněni například někdejší komunističtí prominenti - nedobrovolně ve zdejších sklepech pobýval Gustáv Husák, Vlado Clementis, Marie Švermová. Od roku 1955 využívá zámek vláda ke slavnostním účelům či k důležitým jednáním. V polistopadové éře se Koloděje zapsaly do historie jako místo, kde se domlouval například rozpad československé federace či kuponová privatizace. Sám průmyslník Kumpera opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Po listopadu 1989 nárok na budovy vznesl jeho vnuk. Vítězslav Kumpera . se soudí také o budovy v Praze 5 na Smíchově, údajně už získal některé nemovitosti v centru hlavního města. |
Kumperův zástupce Tomáš Chlost řekl, že byl při vyvlastnění zámku prezidentský dekret zneužit k odejmutí majetku člověku, který se stal nepohodlný komunistickému režimu. "Z archivu se podařilo získat zcela zásadní dokument, což je záznam z tajné porady ministrů spravedlnosti, financí a národního správce ze 17. prosince 1948. Usnesli se na tom, že nejsou dány podmínky pro konfiskaci, přesto je zapotřebí provést konfiskaci," uvedl již dříve Kumperův advokát.
Soudce Jiří Malý dnes žalobu státu zamítl s tím, že na výroku pozemkového úřadu nevidí nic špatného a nesprávného. "(V roce 1948) došlo jednoznačně ke zneužití dekretů prezidenta republiky. Kumperovi se podle mého názoru neprovinili ničím jiným než tím, že vlastnili majetek, a ve světle tehdejší doby se dospělo k závěru, že je potřeba jim ho odebrat," prohlásil Malý při odůvodnění rozsudku.
V této souvislosti předtím přečetl i některé dobové dokumenty z poválečného období. Národní výbor v Kolodějích například v jednom z nich konstatoval, že majitel zámku s Němci nespolupracoval a byl dobrých Čechem.
Soudce odmítl i námitky žalobce, že Kumperova žádost o vydání majetku nebyla v pořádku a restituent některé pozemky blíže nespecifikoval. "Mám za to, že v roce 1993 tou výzvou k vydání nemovitosti byl rozsah těch nemovitostí poměrně přesně označen. I pozemkový úřad s restituentem jednal po dobu přes deset let trvající bez pochybnosti o rozsahu majetku," uvedl v odůvodnění rozsudku Malý. Soudce pak řekl, že případ je natolik jasný, že by vláda měla verdikt respektovat.
Úřad vlády na verdikt reagoval prohlášením na internetových stránkách www.vlada.cz s tím, že se proti rozsudku pravděpodobně odvolá. "Úřad vlády využije, a je dokonce povinen využít všech zákonných opravných prostředků. Nicméně konečné, pravomocné rozhodnutí soudu budeme samozřejmě respektovat," uvedla v prohlášení mluvčí vlády Jana Bartošová.
