Vláda podpořila povinný příspěvek zaměstnavatele lidem z náročných profesí

  15:16aktualizováno  19:10
Poslanecký návrh zákona s povinným příspěvkem zaměstnavatelů na spoření na stáří zaměstnanců podpořila vláda. Nová povinnost se týká zaměstnavatelů, u nichž lidé vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie rizika. Takových je asi 108 tisíc.

„Tito zaměstnanci budou moci svoje životní potřeby financovat v letech před dosažením důchodového věku v podobě předdůchodu,“ uvedl po jednání vlády premiér Petr Fiala.

Nyní je nutné na předdůchod spořit aspoň deset let a našetřit částku, aby pokryla měsíční splátku aspoň 30 procent průměrné mzdy po dva roky.

Snížení penzí dalším funkcionářům bývalého režimu

Návrh na snížení starobních důchodů dalším funkcionářům bývalého komunistického režimu projednávala vláda. „My ten okruh prominentů rozšiřujeme,“ řekl po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

O 300 korun za každý započatý rok ve funkci mají mít snížený důchod lidé, kteří byli od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 členy Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ a KSS či působili v oddělení státní administrativy Ústředního výboru KSČ a KSS, jako vedoucí jednotlivých oddělení stranického ústředí, církevní a ideologičtí tajemníci okresních a krajských výborů strany, vedoucí operativních útvarů Státní bezpečnosti či útvarů k boji proti vnitřnímu nepříteli, jako krajští a okresní náčelníci Lidových milicí, podplukovníci a majoři Sboru národní bezpečnosti a Pohraniční stráže.

Loni od března se penze krátila 177 vysokým představitelům bývalého režimu. Návrh na doplnění seznamu připravilo ministerstvo ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Podle ministra Jurečky by se důchod mohl snížit několika tisícům osob.

Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že se podmínka spořit aspoň 10 let ruší. Příspěvek zaměstnavatelů do 50 tisíc korun ročně je osvobozený od daně. Koalice bude usilovat o zrychlené projednání návrhu ve Sněmovně. Změna by v takovém případě mohla začít platit od července.

Návrh připravovalo právě ministerstvo financí a formu poslanecké iniciativy vládní koalice zvolila proto, aby vůbec byla šance ještě návrh prosadit ještě v tomto volebním období Sněmovny.

Je pod ním podepsáno deset poslanců vládní čtyřkoalice, včetně Stanjury a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.

Pracovníkům profesí ve třetí kategorii rizika, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, má zaměstnavatel přispívat částkou ve výši 4 procent vyměřovacího základu výdělku.

Při třech až deseti odpracovaných směnách by to byla tři procenta.

Odbory a organizace zaměstnavatelů namítají, že předpis navazující na penzijní reformu by omezil kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Řešení vyčítají i administrativní náročnost.

„Je to jen polovičaté řešení, náplast naoko. Lidi v předdůchodovém věku pracující v horku, zimě či prachu Fialova vláda hodila přes palubu, ačkoliv jim dříve přisoudila předčasný důchod ve vládní verzi důchodové reformy. Je to vůči těmto lidem nefér,“ okomentovala kro vlády místopředsedkyně Sněmovny za Piráty Olga Richterová.

Do vedení Evropské investiční banky chce vláda Marka Moru

Na post viceprezidenta Evropské investiční banky (EIB) navrhuje vláda náměstka ministra financí a někdejšího viceguvernéra ČNB Marka Moru. Po jednání vlády řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle původní verze důchodové reformy mělo 108 000 lidí ze třetí kategorie rizika, kteří pracují v chladu, nadměrném teple, s vibracemi a fyzickou zátěží získat možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky.

O to je ale připravil pozměňovací návrh šéfů poslaneckých klubů TOP 09 Jana Jakoba a ODS Marka Bendy, o kterém jejich strany přesvědčily i zbytek vládní koalice a ze seznamu lidí s nárokem na dřívější nekrácenou penzi vypadli.

Na sankční seznam přibyli tři představitelé gruzínského ministerstva vnitra

Na vnitrostátní sankční seznam zařadila vláda na návrh ministra zahraničí Jana Lipavského zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra.

Na seznam přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii. Obdobná opatření proti gruzínským představitelům přijaly pobaltské státy, USA, Velká Británie i Ukrajina.

„Dáváme jasně najevo, že si ‚mlátičky‘, které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme,“ uvedl Lipavský.

Na českém sankčním seznamu byli dosud patriarcha Kirill (jehož skutečné jméno je Vladimir Michajlovič Gunďajev), ruský podnikatel Vladimir Jevtušenko a jeho syn Felix, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov s jeho manželkou Olgou, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.

Specializované centrum pro vrcholové sportovce s handicapem

Vláda ve středu podpořila i novelu, podle které by pod ministerstvem práce mělo od dubna fungovat nové specializované centrum pro vrcholové sportovce s handicapem.

„Dosud zákon umožňuje zřizovat taková centra ministerstvům školství, vnitra a obrany,“ připomněl po jednání vlády premiér Petr Fiala.

Kabinet také kývl na novelu zákona o poštovních službách, podle kterého bude moci Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence získat od státu úhradu čistých nákladů na základní služby až do dvou miliard korun ročně, o půl miliardy více než dosud.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.