„Přidáváme 26 miliard na dopravní infrastrukturu nebo 17 miliard na mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí na pomoc lidem. Šetříme 10 procent na provozu ,“ uvedla Schillerová.
Zrevidovali jsme zpackaný rozpočet vlády @P_Fiala. Pryč jsou uměle nadhodnocené příjmy, pryč jsou chybějící mandatorní výdaje. Přidáváme 26 miliard na dopravní infrastrukturu nebo 17 miliard na mandatorní výdaje @mpsvcz na pomoc lidem. Šetříme 10 % na provozu 👍
Výsledkem je
Sněmovna má návrh rozpočtu začít projednávat 11. února a v závěrečném čtení ho schvalovat přesně o měsíc později 11. března.
Česká republika zatím hospodaří v rozpočtovém provizoriu. V něm jsou měsíční výdaje státu omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok počítá s příjmy 1,978 miliardy korun a s výdaji 2,288 miliardy korun bez vlivu projektů Evropské unie. Proti návrhu předchozího kabinetu se očekávané příjmy snížily o 5,2 miliardy korun, výdaje vzrostly o 18,8 miliardy korun.
Výše výdajů na obranu bude 2,07 procenta HDP
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok dosáhnou zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procent HDP, oznámil ministr obrany Jaromír Zůna.
Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě na konci listopadu ve Sněmovně prosadila vrácení návrhu rozpočtu bývalé vlády Petra Fialy, který počítal se schodkem 286 miliard korun.
„Výsledkem je deficit 310 miliard, tedy pouze o 24 miliard více než byl původní zcela nereálný schodek. Těchto 24 miliard jde navíc kompletně na prorůstové investice,“ tvrdí Schillerová.
Spor mezi opozicí a vládou o to, zda byl porušen zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
Politici bývalé pětikoalice hned upozornili, že vládou navržený schodek je vyšší, než umožňuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a vláda se tak chystá porušit zákon.
„Jako právník a člověk, který pracoval léta na ministerstvu financí, jsem přesvědčena, že nikoli,“ řekla po jednání vlády Schillerová.
Limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje maximální výši schodku veřejných financí. Pro letošní rok může strukturální saldo, tedy výsledek hospodaření očištěný o hospodářský cyklus a jednorázové vlivy, dosáhnout nanejvýš 1,75 procenta HDP.
Státní fond dopravní infrastruktury má podle nové vlády letos hospodařit s výdaji 169,3 miliardy korun, což je o devět miliard víc než loni.
Zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z ANO ve vládě prosadil nařízení, podle kterého se od dubna zvýší platy zaměstnanců ve veřejném sektoru.
Nepedagogickým pracovníkům ve školství, zaměstnancům v kultuře či úředníkům mají základní tarifní platy vzrůst o devět procent, zdravotním sestrám a pečujícím v sociálních službách o pět procent. Další procento má být vyplaceno formou odměn. Lékaři a zubaři si polepší o dvě procenta.
Vybírání nových velvyslanců se rozběhne znovu, oznámil Macinka
Ministr zahraničí Petr Macinka po jednání vlády také oznámil, že vláda zrušila rozhodnutí bývalé vlády o vyslání nových velvyslanců do řady zemí. Výjimkou je výměna na postu velvyslance ve Finsku, kde skončil na jaře jako velvyslanec staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Chceme, aby byli vybráni znovu, a to v souladu s prioritami nové vlády,“ řekl po jednání vlády Macinka.
Zrušení usnesení minulé vlády se týká nového obsazení vedoucích zastupitelských úřadů v Addis Abebě, Baku, Dauhá, Dillí, Káhiře, Limě, Lisabonu, Podgorici, Římě, Santiago de Chile, ve Skopje a též stálých misí v Paříži, Ženevě, New Yorku a ve Washingtonu.
Vláda se podle něj také rozhodla pomoci Ukrajině, kde ruské údery ničí infrastrukturu. „Posíláme dieselové generátory na Ukrajinu,“ oznámil Macinka. „Charitou se člověk nemá chlubit, charitu má člověk dělat,“ řekl po jednání. Vláda na to podle něj mohla uvolnit ale jen 10 milionů korun.
Vláda pověřila ČEZ jít do aukce o prodloužení kapacit v terminálu LNG v Eemshavenu
Vláda také ve středu podle ministra průmyslu a obchodu pověřila energetickou společnost ČEZ, aby se zapojila do aukce o prodloužení kapacit pro Českou republiku v terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn) v nizozemském Eemshavenu.
Stávající kontrakt, který zajišťuje až třetinu tuzemské roční spotřeby plynu, skončí na konci příštího roku. Bez těchto kapacit by ČR hrozil v roce 2028 nedostatek zásob plynu. ČEZ má od roku 2027 zajištěny kapacity i v terminálu v Německu, jeho stavba ale nabírá zpoždění.
