Pondělí 15. července 2024, svátek má Jindřich
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko koupí až 77 tanků za 52 miliard, připojí se k německému nákupu

Česko

  10:13aktualizováno  21:31
Vláda na středečním jednání na návrh ministryně obrany Jany Černochové rozhodla o pořízení hlavních bojových tanků Leopard. „Ministři zároveň souhlasí, aby Česká republika přistoupila k dohodě o společném pořízení tanků Leopard 2A8,“ potvrdila armáda na sociální síti X. Za 77 tanků by měla česká vláda zaplatit 52 miliard korun, řekl ve středu na tiskové konferenci premiér Petr Fiala. Vláda na středečním jednání řešila také nové návrhy zákonů v oblasti rozvodového práva nebo rozšíření seznamu zakázaných látek.

Vláda ve středu tak udělala další krok k jejich nákupu, rozhodla o přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků s dalšími zeměmi v čele s Německem. Nahradit mají sovětskou techniku.

Fiala zároveň připomněl, že kromě přistoupení k tendru na nákup nových tanků 2A8 Německo Česku nabídlo také 14 tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Jejich cena by podle ministerstva obrany měla být v řádech jednotek miliard korun. Stejný počet už Německo Česku darovalo za pomoc Ukrajině, další dar se stejným obsahem oznámila česká vláda letos v únoru. Po roce 2030 by tak měla mít česká armáda 122 tanků Leopard, uvedli premiér a ministryně.

Dohoda by podle ministryně Jany Černochové měla být podepsána do konce července, následovat bude vyjednávání mimo jiné o průmyslové spolupráci. Vláda dnes zároveň schválila zařazení hlavního bojového tanku na seznam strategických projektů armády, spolu s pořízením dvou středních transportních letounů. Dosud bylo na seznamu pořízení bojových vozidel pěchoty CV90 a nákup letounů F-35.

Oficiální tisková konference po jednání vlády byla plánována na 18:30. Vláda má totiž také projednávat automatické prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky nebo novelu občanského zákoníku, která má zjednodušit rozvody. Ministři mají na programu i novelu zákona o dani z přidané hodnoty.

Dočasná ochrana uprchlíků

Způsob prodlužování dočasné ochrany má podle ministerstva zůstat stejný, jako byl v minulém roce. Úřad ho považuje za efektivní s minimem problémů jak pro uprchlíky, tak pro ministerstvo. Proces má být vzhledem ke stále vysokému počtu migrantů opět rozložen do dvou etap.

Elektronicky se budou muset Ukrajinci zaregistrovat do 15. března, vyberou si také termín pro osobní návštěvu. Při té jim do dokladu vnitro vyznačí vízový štítek o ochraně do 31. března následujícího roku.

„Dlouhodobý pobyt je určen pouze těm ukrajinským uprchlíkům, kteří u nás chtějí dlouhodobě žít, nečerpají dávky a jsou ekonomicky nezávislí. Ti pak budou moci lépe plánovat svoji budoucnost a dále se začleňovat do české společnosti. Samozřejmě pro ukrajinské uprchlíky i nadále bude fungovat režim dočasné ochrany,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Žadatelé nebudou moci být závislí na dávkách a měli by být v Česku déle než dva roky. Rakušan odhaduje, že podmínky nyní splní tisíce až nízké desítky tisíc osob.

Protože by podle úřadu neměli mít jednotliví rodinní příslušníci rozdílná postavení, změnit by se měl status celé rodiny. Její členové by se měli registrovat ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu společně. Společně budou muset také splnit potřebné podmínky.

Nyní je v ČR 354 714 držitelů dočasné ochrany, informovalo ministerstvo vnitra. Naposledy vláda prodloužila dočasnou ochranu válečným uprchlíkům do března příštího roku. Letos v březnu pak prodloužila také pravidla pro jejich nouzové ubytování. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Evropská komise v úterý navrhla prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii do 4. března 2026. Návrh ještě musí schválit členské státy, nejspíš by se tak mělo stát v příštích dnech, podle diplomatických zdrojů ČTK nejpozději do konce belgického předsednictví v EU, tedy do 30. června.

Úprava zjednoduší rozvody

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství má zajistit novela občanského zákoníku, kterou dnes schválila vláda. Návrh ministerstva spravedlnosti mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení do jednoho.

Rovněž výslovně zakotvuje zásadu nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. O schválení na síti X informovala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Změny projedná Parlament, podle návrhu by mohly být účinné od 1. ledna 2025.

Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v rámci jednoho soudního řízení.

„Pokud jde o samotný průběh spojeného řízení, navrhuje se do něj vnést prvky, které jej učiní méně formální a potenciálně méně konfliktní,“ stojí v návrhu. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak - návrh například upouští od jejich povinného výslechu.

I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem.

Ministerstvo také navrhlo zrušit rozlišování forem péče o dítě na péči společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Již by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem.

„Řízení o úpravě poměrů dítěte by nemělo být redukováno na boj o název modelu péče o dítě, respektive o zachování péče jednoho rodiče i v případech, kdy je zároveň stanoven velmi široký rozsah styku druhého rodiče odpovídající již spíše asymetrické střídavé péči. Jelikož rozvod manželství nemá žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče,“ uvedlo ministerstvo.

K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí přistoupilo ministerstvo kvůli požadavkům Evropského výboru pro sociální práva. Česko patří k posledním státům EU, které takovou úpravu nemají. České rodiče nečekají za fyzické usměrnění dítěte nové postihy.

„Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů,“ uvádí návrh. „Většina států v OSN už takovou deklaraci má,“ upřesnil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Vláda dříve projednání návrhu kvůli neshodám odložila, Bartoš je od pondělí na týdenní zahraniční cestě v USA.

Novela o DPH počítá s tím, že by malé firmy se sídlem v jiném členském státu Evropské unie dostaly možnost, aby v Česku nespadaly do režimu plátců DPH.

Seznam zakázaných látek

Vláda souhlasila se zákazem dalších sedmi psychoaktivních látek podobných HHC a THCP a z nich odvozených substancí. Na seznamu zakázaných návykových látek budou do konce roku. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Posoudit ho musí ještě Evropská komise, Válek očekává, že její rozhodnutí bude do 21. srpna.

„Byť byly sliby výrobců, že počkají na schválení zákona, tak se objevují další látky na trhu a je potřeba chránit děti. Jiný nástroj v současné době nemáme,“ řekl ministr.

První tři psychoaktivní látky vláda zakázala poté, co se objevily případy dětí, které byly hospitalizované po požití cukrovinek s jejich obsahem. „Prodejci výrobků s obsahem těchto látek již dopředu avizovali, že hodlají uvést na trh podobné psychoaktivní látky, které ještě na seznamu zařazeny nejsou,“ píše se v návrhu na změnu nařízení vlády, se kterou dnes ministři souhlasili. Zákaz by tak měl nově platit u látek označených jako HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a estery nebo ethery z nich odvozené.

„Tím dojde k pokrytí poměrně velkého počtu nových látek s psychoaktivními účinky na lidský organismus,“ uvádí se dále v návrhu. Nové kanabinoidy prodejci podle MZd nabízejí také v podobě acetátů, které se užívají formou vapováním. Při inhalaci těchto tekutých přípravků při vyšších teplotách, mohou vznikat takzvané keteny, které jsou zdraví nebezpečné.

Od 6. března jsou v ČR zakázané látky HHC, HHC-O a THCP, trestné je jejich držení i prodej, při velkém množství hrozí až osmileté vězení. Nařízení schválila i Evropská komise (EK), které bude muset být oznámen i nový předpis. Někteří odborníci před zákazem varovali, že se objeví nové podobné chemické sloučeniny.

Od příštího roku by měla začít platit novela zavádějící novou kategorii psychomodulačních látek s regulovaných prodejem. Neměly by být dostupné mladším 18 let nebo na e-shopech. První dva roky budou substance na tomto seznamu dočasně, budou se posuzovat jejich účinky a škodlivost.

Do té doby budou tyto látky zakázané. „Udělali jsme platnost jenom do konce roku, protože věříme, že nám ten zákon v Bruselu projde,“ řekl ministr Válek při příchodu na jednání vlády. V březnu při zákazu prvních tří látek počítal s tím, že zákon a jeho posouzení Evropskou komisí bude schválený rychleji a nebude potřeba další látky zakazovat.

Ministři projednali i rozšíření seznamu strategických armádních projektů nebo novelu zákona o myslivosti. Zákon má řešit přemnoženou zvěř a posílit práva vlastníků půdy. „Chceme podpořit lidovou myslivost tak, abychom ji přiblížili mladé generaci,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Jedním ze způsobů, jak to provést má být elektronicky evidenční registr. Zabývat se budou i návrhem, který má zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedení velkých obchodních společností. Na programu je i materiál nazvaný Finanční toky v Národním plánu obnovy.

Autoři: ,