Informaci Sobotka potvrdil na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády. Šlechtová před pondělním zasedáním kabinetu uvedla, že úřad vypořádal většinu výtek, které vznesly jiné resorty. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) před jednáním vlády novinářům sdělil, že návrh neřeší přístup zahraničních firem s nejasnou majetkovou strukturou k veřejným zakázkám, což odporuje koaliční smlouvě. Po schválení zákona řekl, že i zahraniční firmy budou muset prokazovat v případě zájmu o veřejné peníze svou strukturu.
Přežije blacklist veřejných zakázek? Šlechtová navrhuje konec seznamu |
Zákon, který chce ministerstvo přejmenovat na zákon o zadávacích řízeních, musí platit nejpozději od 18. dubna 2016. Do té doby musí ČR převést evropské směrnice do národní legislativy. Zároveň by měl být zrušen dosavadní zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon, související právní předpisy pak čekají úpravy.
Sobotka i Šlechtová zdůraznili, že nový zákon o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších závazků vlády. Sobotka poznamenal, že koalice je proto připravena se zasadit o to, aby hladce prošel schvalovacím procesem v Parlamentu.
Šlechtová věří, že díky tomu, že se na přípravě normy podíleli také poslanci a senátoři opozičních politických stran, nebude se schválením problém. Pokud by hrozilo, že se norma nedostane na řádné jednání Sněmovny včas, bude kvůli němu mimořádná schůze. „Nevylučuji, že případně požádáme i o mimořádné jednání sněmovny, pokud si to čas bude žádat,“ řekla ministryně.
Rychlost na úkor kvality?
Se zákonem není spokojena Hospodářská komora. „Apelujeme na vládu České republiky, aby tento stěžejní zákon, představující v roce 2014 sumu 600 miliard korun, nepodpořila v této verzi jen za účelem platnosti od 18. dubna 2016, ale aby se zaměřila na to, aby byl zákon kvalitní,“ uvedla v pondělí komora. Zákon prý například povinně nezavádí posuzovat při výběru i ostatní kritéria podle ceny. „Soutěžit na cenu je totiž pro zadavatele nejjednodušší a zákon posuzovat i ostatní kritéria povinně nezavádí,“ uvedla komora. Ta měla dále výhrady k navýšení limitů pro tzv. vícepráce nebo k možnému navýšení ceny zakázek.
Vláda nakonec podle Šlechtové ze zákona ale vyškrtla možnost navýšení limitů pro tzv. vícepráce ze současných 30 na 50 procent původní ceny a zákon ponechal 30 procent. Kabinet také podle ministryně rozhodl, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude nadále rozhodovat i o projektech spolufinancovaných z peněz EU.
Zákon o veřejných zakázkách kabinet projednával už na minulé schůzi vlády. Zbylo 30 připomínek, z nichž většinu ministerstvo vypořádalo. Šlechtová v pondělí před začátkem jednání uvedla, že zbývají čtyři rozpory.
ČT chystá tendr na online vysílání. Zakázka má mít hodnotu až 22 milionů korun |
Nová norma, která určuje podmínky zadávacího řízení, například zakazuje uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo také u některých typů tendrů zakázat vybírání vítěze pouze podle nejnižší ceny, respektive zavedení více povinných hodnoticích kritérií. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení. Zadavatel by také mohl vyloučit uchazeče, který se dříve neosvědčil.
Za pozitivní lze podle advokáta v Ambruz & Dark Deloitte Legal Ondřeje Chmely označit proti stávající úpravě odstranění některých nadbytečných administrativních požadavků například ohledně hodnotících komisí a formálního posuzování nabídek. „Naopak pro dodavatele se do budoucna může jako problematická ukázat úprava možnosti vyloučit dodavatele, který se tzv. ́neosvědčil ́ - aplikace tohoto ustanovení může vést k řadě sporů mezi zadavateli a dodavateli,“ upozornil Chmela.
