Čtyřiatřicetiletý Ind Vipul Khurana přijel do Prahy před pěti lety společně se svou ženou Angelou a malým synem. Bránu do Česka, kam přicestoval za prací, mu otevřel náborový program pro vzdělané zahraniční pracovníky. Oproti jiným cizincům získal registrací nemalé výhody. Jako VIP zaměstnanec se například vyhnul byrokratickým tahanicím.
"Nemusím každoročně podstupovat složitý proces obnovování víza. Navíc s trvalým pobytem si můžeme pořídit vlastní bydlení," vysvětloval výhody Ind, který v tuzemsku začal pracovat jako projektový manažer u IT společnosti.
Konec cizinců "první kategorie"
Jenže nově si i experti z ciziny budou muset stoupnout do fronty na víza společně s ostatními žadateli. Nečasův kabinet se totiž už pět měsíců potýká s rébusem, jak v jednotlivých resortech ušetřit.
A ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) rozhodl, že program, který zavedl v roce 2003 tehdejší ministr Vladimír Špidla, kvůli úsporám zruší."Zvažujeme ukončení projektu," potvrdil LN Petr Sulek z tiskového odboru. "Řešíme to v souvislosti s trendem snižování výdajů ze státního rozpočtu," dodává.
Nábor VIP cizincůProjekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků zahájil v roce 2003 tehdejší ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Do Česka tak chtěl nalákat zahraniční odborníky spolu s jejich rodinami.  Registrace v programu posouvá cizince do VIP kategorie. Trvalý pobyt mohou získat už po roce a půl. Běžně se přitom na povolení čeká pět let. Zatímco řadový zahraniční dělník se ztrátou zaměstnání ztrácí automaticky právo na pobyt v zemi, kvalifikovaní zaměstnanci mají šedesátidenní ochrannou lhůtu, během níž si mohou nalézt nové místo. K letošnímu červenci byly do projektu zařazeny téměř dvě tisícovky cizinců. Více než polovina z nich se mohla prokázat vysokoškolským diplomem. Úspěšní uchazeči jsou nejčastěji z Ukrajiny, Ruska, Bulharska či Běloruska. Až čtvrtina jich zamíří pracovat do sféry informačních technologií. |
Naproti tomu duchovní otec projektu, bývalý eurokomisař Vladimír Špidla, protestuje. "Argument úspory je lichý. To je typická metoda uspořit se k smrti," kritizuje rozhodnutí bývalý evropský komisař a tvůrce projektu Vladimír Špidla.
Přidávají se k němu i další experti: stopnutím projektu prý úřad příliš neušetří. Do programu totiž ministerstvo za uplynulých sedm let sice investovalo zhruba třicet milionů, nejvíce peněz však šlo při zrodu náborů na jejich propagaci v cizině. Samotná údržba nyní ročně vychází na půl druhého milionu. "Každý člověk, který přijde, přináší svůj lidský kapitál. Na jednoho člověka se dá vypočítat přínos až jeden a půl milionu," vynáší hlavní trumf Špidla.
Motivační program podle něj nemohou nahradit ani zelené karty, které jsou na trhu už přes rok, Ty totiž do země zvou takzvané gastarbeitery a nenabízí skoro žádné výhody.
Nečas byl dříve pro
Podobně hovoří i lidé z neziskové sféry. "Byl by to další krok dokazující nestabilitu a chaotičnost migrační politiky," míní Pavel Čižinský z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Například by nebylo jasné, co bude s lidmi, kteří se do programu už zapojili, "Jakmile pomine krize, bude kvalifikovaných lidí ještě více zapotřebí," upozorňuje Dušan Drbohlav z Karlovy univerzity.
Aktivně nabírat cizince chtěla už Topolánkova vláda. Za projekt tehdy bojoval současný premiér Nečas. "Vládnímu rozhodnutí předcházelo zhodnocení zkušební fáze projektu, ze kterého bylo zřejmé, že se projekt finančně vyplácí," tvrdí Jan Schroth z organizace IOM, která se zaměřuje na problematiku migrace.
