Vláda, v níž se sóluje

POZNÁMKY

Ministr dopravy hostí předáka lékařů. Kde to jsme?

O hrozícím, nebo taky možná jen virtuálním exodu lékařů z tuzemských nemocnic jednal prezident České lékařské komory a letitý šéf Lékařského odborového klubu Milan Kubek s, ehm, ministrem dopravy. Chápe to někdo?

Dá se to pochopit z pohledu předáka strany Věci veřejné, jímž ministr dopravy Vít Bárta ve skutečnosti je. Bártovi jde nepochybně o to, aby se do povědomí mocné lobby uvedl jako její advokát v dnešní mocenské garnituře. Po vstupu do vlády přestaly být VV protestní stranou, takže se pragmaticky pokoušejí sestavit své voličské portfolio z různých profesních či zájmových skupin: i proto stáli při sestavování vlády o vnitro (policistů je přece tolik) nebo o ministerstvo školství, kde mohli být vstřícní vůči nedoceněným mladým učitelům. Lékaři se také dlouhodobě cítí nedoceněni, navíc jsou ale tradičně sebevědomí a dobře zorganizovaní, tedy svým způsobem cenný spojenec.

Jenže takové resortně nečisté schůzky mohou být nebezpečné. Před patnácti lety stačilo jedno přijetí šéfa železničních odborů u ministra zemědělství, a byl z toho konec reformy na drahách. Partnerem předsedy lékařské komory má být tedy pouze ministr zdravotnictví, nanejvýš premiér.

Pokud ministr zdravotnictví Leoš Heger na pohrůžku odchodu lékařů reaguje pokrčením ramen a odtuší, že bude aspoň jejich platy moci rozdělit těm, co zůstanou, mělo by být celé republice jasné, že politikou vlády jsou pevné nervy a ochota i za cenu rizika ukázat, že LOK blufuje.

Reformní kabinet nutně potřebuje vzbuzovat respekt. Kabinet, jehož členy si podle potřeby budou vyzobávat zájmové skupiny, žádný velký respekt vzbuzovat nemůže.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.