„Vzhledem k tomu, že se jedná o zkušené vojáky, kteří tvoří základ jednotek aktivních záloh, není v zájmu státu o ně přijít,“ napsali ve zdůvodnění autoři, k nimž patří i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vyšší odměny by mohly podle nich přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách.
Novela předpokládá, že odměna by vzrostla po dvou letech zařazení do aktivní zálohy o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do 80 procent. V praxi by to znamenalo, že například od druhého roku zařazení do aktivní zálohy by vojákovi v záloze náležela odměna zvýšená až o 7200 korun ročně, od sedmého roku až o 10 800 korun a od 13. roku až o 14 400 korun ročně.
„Podmínkou výplaty této zvýšené části odměny je ale výkon vojenské činné služby v pravidelném vojenském cvičení nebo v operačním nasazení,“ upozornili autoři. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.
Předloha mění i další části branných zákonů účinných od loňského července, aby podle autorů naplnily očekávané cíle. Například vojákům v záloze bude náležet roční odměna 18 tisíc korun, pokud bude na pravidelném cvičení aspoň sedm dnů za rok. Nyní stačí jeden den. Novela zpřesní druhy vojenských cvičení a jednotně stanoví délku pravidelného cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně. K nástupu na některá cvičení nebude nutná lékařská prohlídka, postačí písemné prohlášení vojáka o zdravotním stavu.
O novele rozhodnou zákonodárci. Ačkoli autoři chtějí, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole, je otázkou, zda se stihne projednat do konce volebního období.
