Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Vladimír Dlouhý je připraven přijmout post eurokomisaře

Česko

  17:39aktualizováno  19:02
PRAHA - Exministr Vladimír Dlouhý v televizním pořadu České televize Interview 24 připustil, že má zájem stát se příštím eurokomisařem za Českou republiku.

Vladimír Dlouhý foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny

"Nikdo mne oficiálně neoslovil, ale před pěti šesti týdny jsem se s premiérem bavil o těchto otázkách," uvedl Vladimír Dlouhý. "Mluvili jsme spolu o tom, že pokud by nedošlo k dohodě mezi stranami, jsem ochoten o postu eurokomisaře uvažovat," doplnil. Poté prý s Fischerem o stejné záležitosti mluvil ještě jednou a ten mu odpověděl, "že to slyší".

Dlouhý dodal, že poté o své možné kandidatuře krátce hovořil i s Mirkem Topolánkem a s člověkem, "který má blízko k šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi."

"Řekl jsem prostě - jestli budete hledat náhradní řešení v okamžiku, kdy se nedohodnete, zapište si do hlavy moje jméno. Nic víc," zhodnotil Dlouhý jednání s Topolánkem a se zástupcem sociálních demokratů.

"Pokud k dohodě mezi stranami nedojde, je na panu premiérovi, jestli mne osloví," řekl Dlouhý.

Anketa

Kdo by se měl stát eurokomisařem za Česko?

Vladimír Dlouhý 1946
Vladimír Špidla 2653
Alexandr Vondra 6339
Jan Švejnar 1516
Pavel Svoboda 311
Vladimír Remek 691
Někdo jiný 760

ČSSD usiluje o obnovení mandátu současného komisaře Vladimíra Špidly, ODS prosazuje svého senátora a bývalého ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondru. Dalšími kandidáty jsou Pavel Svoboda za KDU-ČSL, Vladimír Remek za KSČM a Jan Švejnar za SZ.

Fischer v pondělí oznámil, že pokud se strany neshodnou na jednom kandidátovi, pokusí se vláda jedno z navržených jmen vybrat. Kdyby se ministři nedohodli, zřejmě by kabinet rozšířil okruh kandidátů.

Topolánek dnes na dotaz ČTK uvedl, že ODS nemá důvod ustupovat od Vondrovy nominace. "Pokud tady má být základní politická kultura, tak po vyhraných volbách do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu má mít ODS jako strana nejsilnější právo nominace," sdělil v textové zprávě.

Dlouhý dnes rovněž konstatoval, že česká pozice při výběru významného portfolia není ideální. Každý, kdo se uchází o post eurokomisaře, ale podle něj musí přijmout riziko, že nedostane silný resort. Zdůraznil také, že je chyba zesměšňovat jakékoli portfolio. Během působení v komisi podle něj lze získat "pozici na slunci" i s méně významnou oblastí a je možné posílit postavení Česka v rámci EU.

Informace o tom, že by se Dlouhý mohl stát českým eurokomisařem, se poprvé objevila v sobotu v Lidových novinách. Celkem vstřícně se k ní postavili zástupci ODS, KSČM a TOP 09, ostře proti byl Paroubek a nesouhlas dali najevo i zástupci KDU-ČSL a zelených.

Kdo je Vladimír Dlouhý

Narodil se v Praze roku 1953.

Po absolvování studia ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze a studiu na Katolické univerzitě v belgické Lovani působil jako pedagog na VŠE.

V letech 1984–1989 se stal vědeckým pracovníkem, později zástupcem ředitele Prognostického ústavu ČSAV.

V prosinci 1989 byl jmenován místopředsedou vlády a šéfem Státní plánovací komise, po jejímž zániku založil ministerstvo hospodářství. V letech 1992–1997 byl (za ODA) ministrem průmyslu a obchodu ve vládách Václava Klause.

Po roce 1997 odchází z politiky a působí jako ekonomický poradce mezinárodních společností ABB a Goldman Sachs. Od roku 1999 také přednáší na VŠE a Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Letos v lednu ho tehdejší premiér Mirek Topolánek jmenoval členem Národní ekonomické rady vlády, která měla připravit opatření proti dopadům hospodářské krize. Po devíti měsících NERV ukončil svou činnost.

V letech 1977 až 1989 byl Dlouhý členem KSČ.
V období 1991 až 1998 byl členem Občanské demokratické aliance, kde také zastával post místopředsedy strany.
V 90. letech patřil v průzkumech k nejoblíbenějším českým politikům.
Je podruhé ženatý. Má syna Štěpána a dceru Markétu.

Další podrobnosti o výběru eurokomisaře čtěte v úterním vydání deníku 

Autoři: ,

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...