Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. Obvinil jej z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, zejména z únosu ukrajinských dětí do Ruska. Zatykač vydal i na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou. Rusko ovšem jurisdikci ICC neuznává a podle Dzura je šance předvést Putina před soud prakticky nulová.
Vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková zmínila, že zatykač není veřejný. „Nevíme přesně, co v něm je, s odvoláním na ochranu práv svědků soud rozhodl, že text nezveřejní,“ řekla.
Nelze tak podle ní odhadovat, jak propracovanými důkazy trestní soud nyní disponuje. „Soud poprvé vydal zatykač na představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, což je opravdu bezprecedentní,“ uvedla. Soud aktuálně může dál sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích, samotné řízení ale nemůže vést v nepřítomnosti Putina, doplnila.
Podle českého premiéra Petra Fialy vydání zatykače ukazuje, jak „brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko postupuje“. Jeho slova doplnil i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. „Putin je bezpochyby odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese a má stát před soudem. Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době,“ uvedl.
„Respektujeme-li mezinárodní právo, musíme odmítnout jeho porušování, ať jde o kohokoliv. Zločiny proti lidskosti, útoky na civilní cíle, únosy dětí ani další válečné hrůzy nelze tolerovat. Putin stojí v čele země, která se těchto zločinů dopouští, proto je vydání zatykače správné,“ napsal český prezident Petr Pavel.
Nadšení ovšem mírní bývalý vyšetřovatel Dzuro. „Zatčení prezidenta Vladimira Putina, tedy prezidenta, který je v Rusku stále u moci, je prakticky neproveditelné. Předpokládám, že stejně tak tomu bude i u Bělovové. Není cesty, jak jej před tribunál předvést, pokud by se nezměnila situace v Rusku a nebyl by Putin fakticky svržen,“ říká Dzuro.
Bude se někdy Vladimir Putin osobně zpovídat před Mezinárodním trestním soudem v Haagu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 24. března 2023. Anketa je uzavřena.
Situaci v Rusku a obvinění Putina přirovnává k zatčení bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. „Miloševič v době vydání úřady v Srbsku již nebyl prezidentem Jugoslávie. Kdyby byl činným prezidentem, tedy prezidentem u moci, bylo by to nemožné. Bez ochoty a spolupráce Srbska by se ho před soud v Haagu nikdy předvést nepodařilo,“ dodává Dzuro.
Podobně se již dříve vyjádřila i Anna Richterová, bývalá prokurátorka někdejšího Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. „Nedá se dělat nic jiného než čekat. Pokud bychom to srovnali s tribunálem pro bývalou Jugoslávii, například Slobodan Miloševič se před soud dostal až v roce 2001, přestože válka skončila už v roce 1995. Nikdo nevěřil tomu, že se to stane,“ řekla Richterová v loňském rozhovoru.
„Ovšem pak nastaly změny v politickém přístupu Srbska k tomuto tribunálu a jeho představitelé rozhodli o zatčení a následném předání Miloševiče do Haagu. Na Radovana Karadžiče byla žaloba podána v roce 1995 a zatčen byl v roce 2008. Na Ratka Mladiče ve stejném roce, ale zatčen byl až v roce 2011,“ vysvětlovala tehdejší události a předvedení viníků před soud v Haagu Richterová.
Tehdejší předseda Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Claude Jord očekával, že soud s Miloševičem bude trvat nejméně dvanáct až patnáct měsíců po vznesení obžaloby. Proces s Miloševičem začal 12. února 2002. Miloševič se jako bývalý právník hájil sám. Odsouzen však nikdy nebyl.
Miloševič od začátku svého uvěznění, kde byl od roku 2001, prodělal srdeční příhodu a trpěl vysokým krevním tlakem. To byly také důvody k častému odkládání soudu, před kterým se zodpovídal z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy. 11. března 2006 byl Miloševič nalezen mrtvý ve své cele. Podle vyšetřovatelů a pitevní zprávy zemřel na infarkt.
15. srpna 2019 |
