PRAHA Když před několika dny prchal z Tuniska prezident Zín Abidín bin Alí, mířil údajně do Francie. Země mu ale jasně vzkázala, že jej nepřijme. V minulosti v ní nicméně našel azyl jiný despota, bývalý haitský diktátor Jean-Claude Duvalier. Bin Alí nakonec odletěl do Saúdské Arábie, kde už roku 1979 zakotvil Idi Amin, nechvalně proslulý „řezník z Kampaly“.
Někdejší ugandský prezident stačil za osm let (od roku 1971 do roku 1979) zemi dokonale zplundrovat a podle některých lidskoprávních organizací za ním zůstalo až 300 tisíc mrtvých lidí. K moci se dostal vojenským pučem. Osudnou se mu stala válka se sousední Tanzanií v roce 1979, po níž uprchl přes Libyi do Saúdské Arábie, kde prý dožil s pěknou finanční rentou. Další africký diktátor, Hissene Habré z Čadu, našel pro změnu azyl v Senegalu. Habré proslul nemilosrdnou likvidací svých politických odpůrců.
U moci byl stejně jako Amin osm let a během jeho vlády bylo z politických důvodů umučeno a zavražděno na 40 tisíc lidí. Dodnes nebyl souzen. Azyl v další africké zemi našel i bývalý etiopský diktátor Haile Mariam Mengistu, který vládl Etiopii v letech 1975 až 1991. Hned zkraje své vlády zavedl systém tak zvaných „sousedských komisí“, jejichž úkolem nebylo nic jiného, než udávat „nepřátele státu“. Lidskoprávní organizace odhadují, že během Mengistovy vlády zemřelo na půldruhého milionu lidí. V roce 1991 prchl do Zimbabwe, kde vládne další despota, Robert Mugabe.
