„Praktičtí lékaři by měli mít povinnost očkovat proti covidu a po dobu trvání nouzového stavu by měli být vyvázáni ze všech zbytných, především administrativních, povinností tak, aby se mohli soustředit na očkování a včasnou léčbu pacientů s covidem,“ uvedl Válek pro iDNES.cz
Kromě toho by podle Válka měla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) okamžitě zjistit, kteří praktičtí lékaři neočkují a bezodkladně je oslovit s výzvou, aby okamžitě začali očkovat.
„Každý praktický lékař, který očkuje by měl být motivován příplatkem u každé první dávky a každé posilující třetí dávky, a to bez ohledu na to, jestli očkuje pacienta, který je u něj registrován, či nikoliv,“ doplnil.
Mluvčí VZP Viktorie Plívová v reakci na Válkův plán uvedla, že toto téma je určitě na místě. „VZP skutečně takovou diskuzi vede, a to zejména s předsedou Svazu praktických lékařů Petrem Šonkou, kdy plánujeme kroky vedoucí ke zvýšení intenzity očkování právě u praktických lékařů,“ řekla.
Šonka v týdnu iDNES.cz řekl, že pokud není Česko v nouzovém stavu, nařídit praktikům, aby očkovali, vláda nemůže. Ten ale od páteční půlnoci začal platit.
„Kdo by měl praktikům říct, že chce, aby očkovali, je zdravotní pojišťovna. Ta má dost nástrojů na to, aby mixem pozitivní motivace a tlaku praktické lékaře k očkování přesvědčila,“ řekl iDNES.cz Šonka.
Za důvod, proč nyní asi třetina praktiků proti covidu-19 neočkuje, označil přehlcenost ordinací. Stejně jako Válek míní, že by měly být stejně jako na jaře odloženy pracovně-právní prohlídky či posudková činnost pro Českou správu sociálního zabezpečení.
Medici a ambulantní specialisté do nemocnic
Nouzový stav a pracovní povinnost pro zdravotníky ze zařízení, kde se neléčí covid-19, která platí od pátku, také znamená, že hejtmani jednotlivých krajů mohou rozhodovat o povolání mediků či ambulantních specialistů na pomoc do přetížených nemocnic.
„Jedním z důvodů, proč bylo potřeba vyhlásit nouzový stav, bylo i zjednodušení personální situace v nemocnicích. Konkrétní řešení však vždy záleží na aktuální situaci a kapacitních možnostech a hlavně potřebách nemocnic. Věřím tomu, že ve většině případů půjde o pomoc na dobrovolné bázi,“ řekl na dotaz iDNES.cz ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch.
Jeho pravděpodobný nástupce Válek míní, že nasazení mediků do nemocnic musí být na základě dobrovolnosti. „V případě ambulantních specialistů, pokud jim stát dovolí omezit péči, kterou poskytují a povolá je do nemocnic, může tento krok vést k posílení personální kapacity zdravotnických zařízení,“ doplnil.
Jednotliví hejtmani ve většině případů zatím prověřují, co je možné či třeba. „Pracovní povinnost pro zdravotníky je možno využít až v momentě, kdy jsou vyčerpány ostatní možnosti posílení zdravotnického personálu. Tou je například aktivní nabídka na výpomoc ze strany dobrovolníků, kteří pak svoji činnost v nemocnicích vykonávají na základě dohody o provedení práce. Toto řešení Zlínský kraj preferuje,“ uvedl třeba Jan Vandík z odboru komunikace tamního krajského úřadu.
Aktuálně proto na vytvářejí tamní odbor zdravotnictví a odbor sociálních věcí ve spolupráci s Českým červeným křížem seznam dobrovolníků, kteří budou připraveni v případě potřeby v nemocnicích vypomoci.
Podobně je tomu i jinde. „Olomoucký kraj v současné době nebude vydávat příkazy k výkonu pracovní povinnosti lékařů a zdravotnických pracovníků. Nemocnice osloví dotčené lékaře a pracovníky po své linii,“ uvedla mluvčí Eva Knajblová.
Naopak Jihomoravský kraj možnost povolání zdravotníků zvažuje. V pondělí ji bude řešit se zástupci profesních sdružení. „Záměrem kraje je po dohodě s profesními sdruženími postupovat tak, aby nebylo příliš zasazeno do jejich činnosti, ale přesto současně pomohli nemocnicím,“ uvedla mluvčí Alena Knotková.
Minule bylo vše dobrovolné
Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka by právě režim dobrovolné výpomoci byl ideální. Stejně tomu ostatně bylo i na jaře tohoto roku.
„Nevím, jakým způsobem zareagují hejtmani, protože nyní se to týká jiných hejtmanů než minule, ale je pravda, že vloni na jaře většinou požádali o dobrovolnou pomoc v rozsahu, který lékaři mohli splnit. Ukázalo se, že ochota ze strany lékařů byla velmi vysoká, myslím, že nebyl vydán povolávací rozkaz žádnému lékaři v celé republice,“ uvedl Jojko.
Povinné nastoupení do nemocnic by byl pro lékaře problém. Ti totiž mají vlastní pacienty, o které se musí starat. Podle Jojka je péče o to důležitější, že nyní mnohdy ambulantní specialisté pomáhají i s tím, co by běžně zajišťovaly nemocnice.
„Nechci bagatelizovat to, že máme šest tisíc lidí s covidem v nemocnici, ale další statisíce lidí chodí k nám a někdo se o ně musí postarat. Jsou mezi nimi pacienti, kteří prodělali covid a doteď po něm mají komplikace, jsou pacienti, kteří odkládali péči kvůli pandemii a nyní už nemohou, přichází v komplikovanějším stavu,“ popsal.
Za další problém označil financování. Ambulance totiž mají podle krizového zákona právo na úhradu nákladů, které musí lékař stále hradit, jako je nájem či výplaty sester, lhůta ale činí šest měsíců, během které by mohly části lékařů dojít finance.
Není navíc podle něj možné lékaře z ambulance postavit rovnou k lůžku pacienta s covidem-19 na jednotce intenzivní péče. Sám Jojko tam jako kardiolog před 25 lety pracoval, třeba přístroje jsou ale podle něj už úplně jiné. „Trvalo by to nejméně měsíc, než by mě to naučili a mohl bych tam pracovat sám,“ upozornil.
