„Výsledky krevních testů z počátku tohoto týdne u vlčice ukázaly přítomnost protilátek na vzteklinu. Po dohodě s veterináři zoo, infektology Fakultní nemocnice Hradec Králové a veterináři Státní veterinární správy jsme ve čtvrtek museli přistoupit k utracení zvířete,“ uvedl Drahný. Vzhledem k závažnosti možného rizika podle něj nebylo možné postupovat jinak. Následné testy podezření na vzteklinu nepotvrdily.
Vlčice byla nalezena v pátek 3. srpna u Vrchlabí v ohradě ovcí obehnané elektrickým ohradníkem. Odborníci ji z ohrady pustili zpět do volné přírody. Zvíře se pak potulovalo v údolí Labe mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem a 6. srpna vběhlo do restaurace hotelu na Přední Labské. Přivolaní veterináři vlčici uspali a odvezli do dvorské zoo.
  |
V karanténě zoo vlčice dostala potravu a zoologové ji podrobili vyšetřením a testům. „Analýzy jaderné DNA prokázaly, že se jedná o vlka a nikoli křížence. Nejpodobnější genotypy byly nalezeny prozatím v jihozápadním Polsku v Lužici, což je oblast, kterou obývá relativně početná subpopulace vlků,“ řekl LN náměstek ředitele Krkonošského národního parku Jakub Kašpar.
V prvních dnech se zdravotní stav zvířete postupně zlepšoval. Krevní testy na psinku vyšly negativně a ani vnější známky vztekliny zvíře neprojevovalo. „Poslední vzteklinové testy z počátku tohoto týdne bohužel ukázaly zvýšenou hladinu protilátek v krvi. V posledních dnech navíc veterináři zaznamenali sníženou schopnost reagovat na zvukové podněty, tedy oslabování sluchu, což může být rovněž jedním z vnějších příznaků vztekliny,“ uvedl Drahný.
‚Událost, která nemá v Česku obdoby.‘ Chovatel v Krkonoších našel v ohradě živou vlčici |
Po konzultacích s veterináři a odborníky na infekční onemocnění byla vlčice utracena. „Následné testy na mozkové tkáni zvířete nakonec přítomnost viru vztekliny vyloučily. Možným zdrojem protilátek v těle vlčice se nadále zabýváme,“ uvedl Drahný.
„Zvíře může mít v těle protilátky proti různým virům a někdy tak může dojít k omylu. V testech protilátka vypadá, jako kdyby její tvorbu vyvolal virus vztekliny, ale ve skutečnosti vznikla v reakci na infekci jiným virem,“ vysvětlil pro LN jednu z možností, jak mohla vlčice k protilátkám přijít, reprodukční biolog Jaroslav Petr.
Podle dvorské zoo je možné, že vlčice se již dříve setkala s lidmi. „Z jejího klidného chování a reakcí na přítomnost lidí se můžeme domnívat, že kontakt s člověkem mohl v dřívější době proběhnout, ať už náhodný nebo cílený. Ovšem s jistotou to říct nemůžeme,“ řekla tisková mluvčí dvorské zoo Andrea Jiroušová serveru Lidovky.cz.
První potvrzený novodobý výskyt vlka v Krkonoších je z letošního června, kdy zachytila fotopast na Rýchorách ve východních Krkonoších mladého jedince. Pokud by šlo o migrující vlky, s největší pravděpodobností by se do Krkonoš šířili z východu - z Broumovska a Vraních hor, nebo z přilehlé části Polska. Rozmnožování v Krkonoších zatím doloženo nebylo.
Na nedalekém Broumovsku se vlci usadili po více než 200 letech před třemi lety. Ochranáři mají důkazy, že tam žijí trvale a třetím rokem po sobě se jim tam narodila vlčata. Vlčí teritorium v hradeckém kraji se rozšiřuje. Přibývá zadávených ovcí i pod horami na Trutnovsku.
