25. února 2019 15:19 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Vlků žije v Česku necelá stovka. Jsou plaší, vědci se nejvíce dozvědí z trusu

Vlk (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlk (ilustrační foto). | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA Extrémně plachý a jen obtížně zachytitelný objektivem fotografa. Tak většinou popisují vlka ochránci přírody. I když vzácných šelem ve střední Evropě postupně přibývá, v Česku jich žije necelá stovka. Odhady hovoří o zhruba sedmi desítkách. Vlky není lehké zahlédnout, snadnější je spatřit jejich stopy. A i z čerstvých otisků na sněhu vyčte víc jen zkušený stopař.

„Pokud kluše více vlků pohromadě, našlapují často do stop prvního ze skupiny, takže nelze poznat, kolik zvířat procházelo. Rozdělí se většinou jen před křovisky či jinými překážkami v cestě,“ popisují odborníci z olomouckého Hnutí Duha na webu Šelmy.cz

Když vlčata dospějí, opustí své rodiče a jdou osídlit nová teritoria. Toulají se krajinou, dokud nenajdou dostatečně vhodné místo pro život. Vlčí rodina potřebuje rozlehlé území, znalci proto nepředpokládají, že by se jejich počet v Česku během let dramaticky zvýšil. Přesto si pomalu podmaňují další a další části tuzemské krajiny.

Vlk (ilustrační foto).
Vlk (ilustrační foto).

Ochránci přírody proto poprvé mapují výskyt vlků v Bílých Karpatech, kam se nejčastěji dostanou z Beskyd a sousedního Slovenska.

Trus odhaluje stravu

„Nejčastějšími návštěvníky jsou hlavně vlci samotáři, kteří vyrážejí na nová území, jež se pak mohou stát součástí jejich širšího teritoria,“ popisuje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny. Ta nedávno vyslala do lesů a hor při východní hranici proškolené týmy, aby pátraly nejen po stopách vlků, ale i dalších velkých šelem: rysů a medvědů.

„Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako jsou trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém putování,“ líčí Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny. Výsledky mapování z Beskyd a Bílých Karpat budou známé přibližně za měsíc.

Sbírání trusu je základ. Jeho rozborem lze zjistit, čím se zvířata živí. Vlk potřebuje k obživě denně ulovit zhruba tři až pět kilogramů masa. Podle zpráv z Karpat nejčastěji loví jeleny, srnce, troufne si ale i na divočáka. Kořist pronásleduje běžně i několik kilometrů, dokud ji neuštve. Srazí ji na zem a prokousne jí hrdlo.

KDE SE U NÁS VYSKYTUJÍ VLCI

■ Šumava

■ okolí Třeboně

■ Novohradské hory

■ Kokořínsko

■ Lužické hory

■ Šluknovský výběžek

■ Jizerské hory

■ Krušné hory

■ Krkonoše

■ Broumovsko

■ Beskydy

■ Bílé Karpaty

■ Jeseníky

Díky získané DNA ekologové rovněž sledují, kudy se sledované kusy pohybují. Takhle před časem například potvrdili, že se dva vlci ze Šumavy dostali až daleko do Německa. Jeden usmrtil muflona v oblasti Durynska, druhého srazilo auto až u Hamburku.

Za loňský rok se populace šumavských šelem příliš nerozmnožila. „V dubnu máme doloženou přítomnost březí vlčice. Je možné, že vlčata nepřežila, to se v přírodě stává. Anebo jsme prostě zatím neměli štěstí zachytit jejich výskyt,“ uvádí zoolog Jan Mokrý, který pracuje pro správu parku. Šumavský národní park odhaduje, že se na jeho území vyskytuje maximálně několik vlků. „Přesné údaje samozřejmě znát nemůžeme. Vycházíme z výsledku monitoringu a ze záběrů z fotopastí,“ líčí mluvčí parku Jan Dvořák.

V půlce ledna hlásili výskyt až pěti vlčat od Třeboně na jihu Čech. Zachytila je fotopast. Pár, jemuž se mláďata narodila, se v oblasti pohybuje od března 2018. „Pravděpodobně k nám přišli z Německa či z Polska,“ říká Jiří Neudert z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Najdete na Lidovky.cz