Od příštího roku tu nejen Bondarenko, ale i každý student ze zemí mimo EU může o podnikání začít uvažovat nejdříve po pěti letech. Tedy v době, kdy u nás beztak může již požádat o trvalý pobyt a mít stejná práva jako Češi. Problémy bude mít ale podnikatel z ciziny i pak. Pokud například založí firmu v Brně, ale bude působit v Praze, může mu úředník z ministerstva vnitra zakázat zaměstnávat své krajany.
Sněmovna opět schválila zpřísnění podmínek pobytu cizinců v ČR, navzdory Senátu |
Dosud nebývalá možnost lustrovat zahraniční podnikatele a klást jim ze strany úředníků další podmínky vyplývá z novely zákona o pobytu cizinců, která tento týden i přes odpor Senátu prošla Poslaneckou sněmovnou. Chybí tak jen podpis prezidenta. Novela zavádí institut takzvaného nespolehlivého zaměstnavatele, jehož pracovníkům z řad cizinců mimo EU může úředník odmítnout vydat zaměstnaneckou kartu, dokument nezbytný pro pobyt a práci v Česku.
Punc nespolehlivosti si může firma vlastněná cizincem vysloužit tím, že bude působit jinde, než se „schází vedení zaměstnavatele“. Nebo se „nepodařilo ověřit, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání“.
Proti novele již v době, kdy letos v únoru doputovala do sněmovny, vystupovala Hospodářská komora (HK). „Návrh tak zcela opomíjí pravidla občanského zákoníku, který problematiku zapsaného a skutečného sídla řeší zcela jednoznačně,“ říká mluvčí HK Miroslav Diro s tím, že papírové a reálné sídlo jsou zrovnoprávněné.
